Nález lebky staré 6 tisíc let potvrzuje legendy o prapůvodních obyvatelích Tchaj-wanu

Na Tchaj-wanu se poprvé podařilo nalézt kosterní doklady lidí, kteří na ostrově žili před neolitickými zemědělci
13.10.2022 - Stanislav Mihulka
World Archaeology, Hsiao-chun Hung, CC BY-SA 4.0)

" data-thumb="/sites/default/files/styles/x_100/public/clankyold/obrazky/1/6/6/5/6/1/2/4/8/0/rwar_a_2121315_f0002_oc.jpeg?itok=R--E5ZeM" data-img="/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/6/6/5/6/1/2/4/8/0/rwar_a_2121315_f0002_oc.jpeg?itok=3n0QCM9k" data-full="/sites/default/files/styles/x1200/public/clankyold/obrazky/1/6/6/5/6/1/2/4/8/0/rwar_a_2121315_f0002_oc.jpeg?itok=YhuYtnrY">


Přibližně před šesti tisíci lety byl dnešní Tchaj-wan osídlen neolitickými zemědělci, kteří mluvili archaickými austronéskými jazyky. Ostrov se poté stal pravlastí dnešních austronéských jazyků, jimiž mluví lidé od Madagaskaru až po Nový Zéland, Velikonoční ostrov a Havaj. Potomci těchto příchozích dodnes žijí na Tchaj-wanu a představují asi 2 procenta jeho populace.

Mnozí z nich si vyprávějí příběhy o malých lidech s tmavou kůží a rozcuchanými vlasy, kteří donedávna žili v horských lesích, často v jeskyních. V obecném povědomí šlo o příběhy považované za legendy a mýty, podobné evropským pohádkám o elfech a vílách. Archeologové sice nalezli na ostrově starší kamenné nástroje, některé z nich pocházely z doby před 30 tisíci lety, o lidech, kteří je vyráběli, se ale nevěděli nic bližšího. Tedy až doposud.

Malí tmaví lidé z Tchaj-wanu

Změnu přinesl nedávný objev mezinárodního týmu archeologů, kteří v jeskynním komplexu Xiaoma, v hornaté oblasti východního Tchaj-wanu, nalezli lebku a stehenní kost ženy, která žila právě ve zmíněné době před šesti tisíci lety. Výzkum publikoval odborný časopis World Archaeology.

DNA získaná z této lebky je blízká některým africkým sekvencím podobného stáří. Vzhledově objevené pozůstatky připomínají negrity  populace malých tmavých lidí australoidního původu, mezi které patří například Aetové a další kmeny z Filipín, Andamanci z Andamanských ostrovů nebo Semangové z Malajsie.

Lebka ženy objevená na nalezišti Xiaoma. (foto: World Archaeology, Hirofumi MatsumurCC BY-SA 4.0)

Příběhy o těchto prapůvodních obyvatelích Tchaj-wanu se mezi dnešními austronéskými etniky liší. Pro mnohé z nich to byli nepřátelé, s nimiž bojovali, jiné kmeny si jich naopak vážily. Saisiyaté ze západní části ostrova je označovali jako Ta’ai a považovali je za své učitele. Ve všech vyprávěních mají ale společný vzhled a životní styl. Poslední z těchto malých lidí s tmavou kůží zřejmě na Tchaj-wanu vymřeli relativně nedávno  přibližně před několika stovkami let.

TIP: Lebky z Řecka zdvojnásobují stáří prvního příchodu moderních lidí do Evropy

Objevené pozůstatky jsou svými parametry nejbližší negritům, kteří dnes žijí na Filipínách. Podle odborníků nejde o rozpor – během ledových dob byl Tchaj-wan velmi pravděpodobně propojený souší s kontinentem, i s Filipínami. Předkové malých tmavých lidí tedy mohli přijít na Tchaj-wan právě z Filipín, aniž by museli překonávat moře.


Další články v sekci