Na blízkém hnědém trpaslíkovi Luhman 16 B vanou divoké vichry

Hnědí trpaslíci představují podhvězné objekty, které jsou na pomezí mezi hvězdami a plynnými obry. V některých ohledech se hvězdám podobají. Obvykle jsou velcí zhruba jako Jupiter, jejich hmotnost je ale mnohonásobně větší (i když stále nižší, než v případě hvězd). Po svém vzniku jsou poměrně horcí, pak postupně vychládají. 

Hnědí trpaslíci jsou pro nás stále velmi záhadní. Září jen nepatrně a těžko se hledají. Záhadná je i jejich atmosféra, kterou moc nemáme šanci studovat pozemními satelity. Daniel Apai z americké Arizonské univerzity a jeho spolupracovníci nedávno přesto prozkoumali atmosféru jednoho z velmi blízkých hnědých trpaslíků.

Pozorování atmosféry trpaslíka

Apai s kolegy využili pozorování amerického vesmírného specialisty na exoplanety, teleskopu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite). Zaměřili ho na párek hnědých trpaslíků, Luhman 16 A a B, který je od nás vzdálený asi 6,5 světelných let. Luhman 16 A má hmotnost asi 34 Jupiterů, zatímco Luhman 16 B zhruba 28 Jupiterů. Jsou to nejbližší hnědí trpaslíci, jaké známe. Právě na Luhman 16 B se vědci soustředili blíže.

TIP: Všude samí trpaslíci: V Mléčné dráze se skrývá 100 miliard hnědých trpaslíků

Badatelé zjistili, že vnější vrstvy atmosféry hnědého trpaslíka Luhman 16 B lemují pásy a pruhy, které jsou rovnoběžné s rovníkem hnědého trpaslíka. Vzhled trpaslíka vlastně hodně připomíná náš Jupiter, tedy zřejmě bez ikonické červené skvrny. Vše nasvědčuje tomu, že na hnědém trpaslíkovi vanou divoké větry, které vytvářejí zmíněné pruhy a také víry v oblastech pólů trpaslíka. Podobné studie nám pomáhají odhalit vlastnosti a vývoj těchto pozoruhodných objektů.