Může meteoroid po přiblížení ke Slunci puknout?

Zná to každý táborník: Kameny k ohraničení ohniště se z vnitřní strany velmi prudce ohřívají a kvůli vnitřnímu tepelnému pnutí často pukají. Ty, které již nějaké mikrotrhliny či mikropukliny přirozeně obsahovaly, pak puknou snáz. 

Možná to zní překvapivě, ale v kosmickém prostoru může nastat podobná situace. Roli táborového ohně přebírá Slunce, jež ohřívá přivrácenou stranu tělesa, zatímco ta druhá zůstává významně chladnější v důsledku tepelného vyzařování. V tělese vzniká tzv. teplotní gradient, tedy rozvrstvení teploty. Kvůli různé tepelné roztažnosti může potom objekt rozpukat, protože objem části přivrácené ke Slunci se zvětšuje.

TIP: Konec vesmírného návštěvníka? Mezihvězdná kometa Borisov se rozpadá

K tepelnému rozpadu hornin dochází na Merkuru, Měsíci i některých blízkozemních planetkách, pukají také meteoroidy. K rozpadu jsou náchylnější větší tělesa, protože se prohřívají pomaleji, a rovněž objekty, jež se vyskytují poměrně blízko u Slunce. Pukají spíš pomalu rotující tělesa a také ta utvářená křehkým kamenným nebo kometárním materiálem.