Mohou mít prstence i hvězdy?

Příčiny vzniku prstenců okolo planet, zejména těch plynných, v současnosti stále ještě s určitostí neznáme: Je však téměř jisté, že přímo souvisejí s výskytem bohaté rodiny měsíců. Dále zůstává nejasné, jakou mají zmíněné útvary životnost – zda jde o jevy přetrvávající, či přechodné. 

Zformování prstence okolo hvězdy sice nelze přímo vyloučit, přesto je jeho výskyt spíš nepravděpodobný – a to vzhledem k rozměru stálic v porovnání s planetami i s ohledem na časové škály oběhu případných těles, při jejichž srážkách prstence zřejmě vznikají. Myslitelným mechanismem zrodu jakéhosi dočasného prstence by snad mohl být přechod většího objektu (nejspíš kamenné planety) přes kritický bod – tzv. Rocheovu mez – při bržděném pohybu do nitra hvězdné soustavy a jeho rozdrcení slapovými silami.

TIP: Překvapivé zjištění: Prstence jsou ve Sluneční soustavě mnohem častější

Zejména okolo mladých stálic se však často objevují útvary podobné prstencům – protoplanetární disky, v nichž se planety teprve rodí. Jde o zbytky látky po formování hvězdy, a vývojově je tedy mechanismus vzniku téměř jistě jiný než u prstenců. Naproti tomu u starých stálic, například bílých trpaslíků, se vyskytují disky trosek po planetárním systému, jenž okolo hvězdy obíhal před její expanzí do fáze rudého obra.