Mohly by se krávy naučit chodit na toaletu? Experiment ukázal, že je to možné

Velké množství kravských výměšků představuje problém pro životní prostředí. V malém množství jsou prospěšné pro půdu, ve velkém ale znečisťují půdu i vodní toky a společně se zvířaty v kravínech zatěžují atmosféru velkým množstvím amoniaku. Část odborníků na zvířecí chování navrhuje pozoruhodné řešení, které by mohlo podstatně omezit škody páchané krávami na životním prostředí. Chtějí je naučit chodit na „toaletu“.

Přestože taková úvaha může znít poněkud úsměvně, jedná se o seriózní výzkum, jehož klíčovou součástí je zařízení MooLoo, tedy vlastně jakési WC pro krávy, vyvinuté Janem Langbeinem z německého institutu Research Institute for Farm Animal Biology. 

Krávy pana Pavlova

Při zběžném pohledu na pasoucí se krávy by se mohlo zdát, že tato zvířata nejsou schopná kontrolovat své vyměšování. Doktor Langbein tomu ale nevěří – krávy podle něj nejsou hloupější než jiná zvířata a není proto důvod, proč by se nemohly naučit používat „toaletu“.

TIP: Zapáchající energie: Toyota plánuje elektrárnu na kravince

Aby svá tvrzení dokázal, rozhodl se změnit chování 16 krav holštýnského skotu. Společně se svými kolegy kravám podávali močopudné látky a umístili je na „toaletu“ – tedy do boxu MooLoo s umělým trávníkem. Když krávy vyměšovaly jinde, dostaly za své „nevhodné chování“ ponaučení sprškou vody. S pěti krávami nebylo žádné pořízení. Zbývajících 11 krav se ale během pouhých 15 dnů podařilo vycvičit, aby chodily na záchod na určené místo s 77% úspěšností. To je mimochodem zhruba stejná úspěšnost, s jakou se běžně setkáváme u malých dětí.

Úspěch tohoto projektu by rozhodně prospěl životnímu prostředí, především pokud jde o menší znečištění vodních ekosystémů a menší zátěž atmosféry skleníkovými plyny. Prospělo by to ale i samotným kravám. Kdyby se naučily používat toaletu, farmáři by je mohli chovat ve volnějším režimu.