Mohla se česká kotlina zformovat následkem dopadu návštěvníka z kosmu?

Na počátku 17. století přirovnal Galileo Galilei dalekohledem pozorované měsíční krátery ke tvaru, který měla česká kotlina na renesančních a barokních mapách. Roku 1610 zmínil tuto podobu v díle nazvaném Sidereus Nuncius neboli „hvězdný posel“. 

Pražská kráterová pánev

O několik století později, v roce 1988, studovali Farouk El-Baz a Michael D. Papagiannis z Boston University satelitní snímky Země pořízené z výšky 36 000 km družicí Meteosat. Když potom v literatuře našli, že se na území Československa vyskytují tektity vltavíny, utvrdili se v přesvědčení, že má naše teritorium a jeho pohraniční hory impaktní původ. Předpokládaný kráter o průměru asi 300 km nazvali „Pražská kráterová pánev“, a Papagiannis dokonce podle morfologie terénu odhadl jeho stáří na nesmyslných sto milionů let, tedy na přelom spodní a svrchní křídy.

Hypotézu však záhy vyvrátili čeští odborníci: Geologickým i geofyzikálním rozborem prokázali, že prstenec hor podél hranic netvoří okraje žádného kráteru, ale jde o relativně mladý útvar vzniklý standardními geologickými pochody.

K myšlence impaktního kráteru na našem území se později vrátil geolog a popularizátor vědy Petr Rajlich. Ani jeho propracovanější a geologicky lépe doložená představa, tzv. hypotéza Českého kráteru, se však mezi kolegy nedočkala obecného uznání. Pokud by se ovšem v budoucnu impaktní původ domnělé, zhruba dvě miliardy let staré struktury s průměrem asi 300–500 km přece jen potvrdil, šlo by o jeden z největších známých kráterů na Zemi, a dokonce v celé Sluneční soustavě. 

TIP: Kosmické extrémy: Největší krátery ve Sluneční soustavě

A když už jsme zamířili domů, je třeba zmínit ještě jeden útvar: Kontroverzní struktura známá jako „Ševětínský kráter“ se nachází v jižních Čechách a má být stará asi 250 milionů let (období vzniku se shoduje s katastrofou na konci permského období), podle jiných údajů pak 75–85 milionů roků (svrchní křída). Její průměr činí přibližně 46 km, ani v tomto případě se však o skutečný kráter zřejmě nejedná.