Miliony let ověřená strategie: Draví hlavatci byli raky poustevníčky z časů prvohor

Dnešní hlavatci, čili příslušníci živočišného kmene Priapulida, jsou nepatrným pozůstatkem kdysi velké a významné skupiny živočichů mořského dna. Své latinské jméno dostali podle antického boha plodnosti Priapa. Pojmenování není v tomto případě vůbec náhodné - svým tvarem totiž nápadně připomínají mužské přirození, což ostatně dokládá i jejich anglické lidové označení „penis worms“.

Hlavatci vznikli už na počátku prvohor, v období kambria a ve své době patřili k obávaným dravcům. Podle nedávného objevu ale zřejmě sami měli důvod k obavám a museli se chránit před predátory. Martin R. Smith z britské Durham University a jeho kolegové našli mezi fosiliemi z období kambria, starými asi 510 milionů let, čtyři hlavatce, kteří se nacházeli ve schránkách hyolitů (lat. Hyolitha).

Životní styl poustevníčků

Být to jediný případ, mohlo by jít o náhodu. Takto jsou ale paleontologové přesvědčeni, že tehdejší hlavatci záměrně vyhledávali schránky hyolitů a obývali je. Hyoliti žili v oceánech od kambria do masového vymírání na konci permu. Vědci je dříve považovali za příbuzné měkkýšů, dnes se ale řadí spíše k ramenonožcům.

TIP: Jantar z období křídy ukrýval perfektně zachovalou fosilii starobylého kraba

Vše nasvědčuje tomu, že si hlavatci před 510 miliony let osvojili životní strategii dnešních raků poustevníčků, pro které je typické, že žijí v opuštěných schránkách plžů. Bylo to ale přibližně o 310 milionů let dříve, než se na počátku období jury objevili první zástupci skupiny skutečných raků poustevníčků. Jak se zdá, jde o úspěšnou strategii, která po miliony let slibuje relativně bezpečný život na mořském dně.