Meteoritické bombardování dávné Země zřejmě oddálilo nástup kyslíku

Když před 4,6 miliardami let vznikala ze žhavé koule mladá Země, s velkou pravděpodobností neměla prakticky žádnou atmosféru. Během ochlazování se vytvořila prvotní atmosféra, nejspíš bohatá na oxid uhličitý a dusík. Po objevení prvních organismů s kyslíkovou fotosyntézou se v atmosféře postupně hromadil kyslík a povaha atmosféry se zhruba před 2,5 miliardami let změnila do dnešní podoby.

Nadja Drabon z Harvardu a její kolegové jsou  přesvědčeni, že za dlouhým obdobím nástupu kyslíkové atmosféry stojí dlouhodobé a intenzivní bombardování Země meteority, v období před 4 až 2,5 miliardami let. Podle jejich výzkumu bylo toto bombardování silnější, než jsme si doposud mysleli.

Meteority a atmosféra

Na Zemi v uvedeném období dopadlo množství malých i velkým meteoritů, z nichž některé se vyrovnaly tomu, který vyhubil neptačí dinosaury a další tvory na konci druhohor. Takové bombardování meteority přitom podle vědců zásadně ovlivňovalo chemii tehdejší atmosféry, především pokud jde o obsah kyslíku. Podle jejich modelů časté dopady meteoritů vedou k ubývání kyslíku v atmosféře.

TIP: Výzkum australského kráteru prozradil, jak často Zemi zasahují větší meteority

Jak uvedl vedoucí výzkumu Simone Marchi z coloradského institutu Southwest Research Institute v Boulderu, hladina kyslíku v atmosféře podstatně vzrostla, až když před 2,5 miliardami let na Zemi konečně poklesla intenzita „deště meteoritů“. Tím se otevřel prostor pro nástup organismů, které dýchají kyslík, jejichž potomky jsme i my.