Materiál exploze Keplerovy supernovy stále letí rychlostí Mach 31 000

Keplerova supernova, známá též jako SN 1604, je zatím poslední, jejíž explozi jsme zaznamenali v Mléčné dráze. Stalo se to v souhvězdí Hadonoše, ve vzdálenosti asi 20 tisíc světelných let. Šlo o supernovu typu Ia, kdy bílý trpaslík nashromáždil hmotu od svého hvězdného partnera, a množství této hmoty spustilo termonukleární explozi. Johannes Kepler byl jedním z těch, kdo měli to štěstí pozorovat tuhle nebeskou show na vlastní oči. 

Tým odborníků, který vedl Matthew Millard z americké University of Texas, Arlington, detailně analyzoval rychlost pohybu 15 malých „chuchvalců“ materiálu, který se řítí vesmírem směrem od místa exploze supernovy. Badatelé přitom vycházeli ze spekter získaných americkou vesmírnou observatoří Chandra.

Rekordní rychlost Mach 31 tisíc

Nejrychlejší z měřených chuchvalců se pohybuje rychlostí kolem 37 milionů kilometrů za hodinu, což odpovídá rychlosti Mach 31 tisíc. Nebo také 0,034 rychlosti světla. Jde o nejvyšší rychlost materiálu vyvrženého explozí supernovy, kterou jsme kdy naměřili s pomocí pozorování v oblasti rentgenového záření. U supernov tohoto typu v jiných galaxiích přitom podobné rychlosti pozorujeme jen dny, maximálně týdny po explozi. Tady je to už déle než 400 let.

TIP: Jak často v naší Galaxii vybuchne supernova?

Vědci si zatím nejsou jistí, proč materiál exploze Keplerovy supernovy letí tak rychle. Podle některých názorů byla Keplerova supernova neobvyklým případem exploze supernovy typu Ia. Je také možné, že materiál v prostředí kolem místa exploze byl původně rozmístěný dost nerovnoměrně a některé oblasti, jimiž prolétá hmota vyvržená supernovou, jsou velmi řídké. A hmotu supernovy nic moc nezpomaluje.