Manželský benefit: Sezdané páry jsou mnohem méně náchylné k demenci

Život v manželském svazku přináší nečekané benefity. Podle vědců z londýnské University College například snižuje riziko vzniku demence
04.12.2017 - Stanislav Mihulka


Přestože již uplynulo více než století od doby, kdy Alois Alzheimer popsal symptomy onemocnění dementia praecox, jde stále o nemoc, kterou nikdo nedokáže vyléčit. Přesná čísla o počtech lidí trpících demencí v České republice sice k dispozici nejsou, kvalifikované odhady a statistické údaje ale naznačují, že počty pacientů s Alzheimerovou chorobou či jinými typy demence se u nás pohybují okolo 200 tisíc lidí.

Demence začíná zpravidla pozvolna. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Později má nemocný čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je dezorientovaný. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat. Rychlost, kterou nemoc postupuje, se u každého postiženého liší.

Nečekaný manželský benefit

Jak ukazuje nová sdružená analýza údajů z 15 relevantních studií, riziko vzniku demence hrozí mnohem častěji lidem, kteří žijí celý život osaměle. Riziko vývoje demence je u samotářů o 42 % vyšší než u lidí žijících v manželství. U vdov a vdovců je zase pravděpodobnost vývoje demence o 20 % vyšší, než u vdaných žen a ženatých mužů.

Proč tomu tak je? Předchozí výzkum ukázal, že ženatí lidé mají zdravější životní styl. Dalším vysvětlením by podle vědců mohlo být, že manželé obvykle mají pestřejší sociální vztahy, což je chrání před rozvojem demence. Na podobný benefit ostatně nedávno poukázali i vědci z Harvardské univerzity. Jejich výzkumu zase ukázal, že sezdaní lidé trpící rakovinou mají větší šanci na přežití než svobodní.

Dřívější výzkumy zase naznačují, že s demencí souvisí i míra spánku. Podle profesorky neurologie Sudhy Seshadriové, ze střediska pro výzkum Alzheimerovy nemoci při Bostonské univerzitě, je u lidí, kteří pravidelně spí déle než devět hodin, až šestkrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich během deseti let objeví demence než u lidí, kteří spí kratší dobu.

Kromě nadbytku spánku souvisí se vznikem demence ještě další faktory, například míra znečištění ovzduší a poměrně překvapivě i místo, kde dotyčný člověk žije.

  • Zdroj textu
    University College London, New Scientist, alzheimer.cz
  • Zdroj fotografií
    CC0 Creative Commons

Další články v sekci