Máme devátou planetu naší Soustavy? Astronomové říkají rozhodné „možná“

O existenci další planety v naší Soustavě se spekuluje již takřka 100 let. Objekt, přibližně 10× hmotnější než Země, by se měl pohybovat za oběžnou drahou Pluta, po velmi výstřední eliptické dráze. Doba jednoho oběhu této Planety X, jak bývá nejčastěji označována, kolem Slunce se pohybuje v rozpětí od 10 do 20 tisíc let. Od Slunce ji má dělit obrovská vzdálenost – v nejbližším bodě se k naší mateřské hvězdě „přiblíží“ na vzdálenost 200 AU (pro srovnání vzdálenost Pluta od Slunce je 30 až 49 AU).

Objev, nebo důkaz existence?

Z uvedených údajů je patrné, že přímé pozorování takovéto planety je takřka nemožné – pokud jsme ji doposud nespatřili a ona opravdu existuje, znamená to, že se nyní nachází vůči Zemi v defacto nepozorovatelné pozici. Jak tedy vlastně astronomové svůj „objev“ vysvětlují?

Profesoři z CalTechu, Mike Brown a Konstantin Batygin, se zaměřili na objekty v Kuiperově pásu, tedy oblasti Sluneční soustavy rozprostírající se od oběžné dráhy Neptunu (asi 30 AU) až do vzdálenosti přibližně 55 AU od Slunce. V ní si všimli, že pohyb šestice malých objektů se pohybuje v nápadně pravidelné formaci a po pravidelných drahách. Podle profesora Browna jsou jako „šest hodinových ručiček“.

Objekty jsou dokonce nakloněné v téměř totožném úhlu - 30 stupňů. Vědci tento pohyb připisují působení gravitace Planety X, přičemž pravděpodobnost, že by mohlo jít o náhodný pohyb, vědci odhadují na 0,007 %.

Vědci poukazují také na skutečnost, že by to nebylo poprvé, co byla planeta objevena díky matematickým výpočtům gravitačních odchylek okolních těles. Stejným způsobem byl totiž v roce 1846 objeven i Neptun.

Podle profesora Batygina jsou důkazy mimořádně přesvědčivé. „Jsme blízko, ale na doutník to ještě není,“ okomentoval Batygin výsledky jejich práce a dodal: „Přestože jsem byl vždy velmi skeptický, nikdy jsem ještě něco podobného v nebeské mechanice nespatřil. Jsme si poměrně jistí, že tam v dálce ještě jedna je".