Mají i ostatní obří planety stejně „trvanlivé“ skvrny jako Jupiter?

Jupiter představuje typického zástupce celé třídy planet, tzv. plynných obrů. V naší Sluneční soustavě k nim patří ještě Saturn, Uran a Neptun. Vnitřní stavba zmíněných těles není zcela zřejmá, ale určitě zahrnuje vrstvy především vodíku a helia, z nichž některé vykazují v důsledku působení vysokých teplot a tlaků bizarní vlastnosti – například se chovají jako kovy. Atmosféry těchto planet opět sestávají převážně z vodíku a helia, ovšem s významnými příměsmi dalších, těžších prvků i složitějších sloučenin, které dodávají plynným obrům barevné odstíny.

TIP: Proč se Velká rudá skvrna zmenšuje?

Atmosféry těchto planet jsou nesmírně dynamické a v mnohém připomínají plynný obal Země – najdeme v nich obdobu přetrvávajících větrů (pasátů), tropických cyklon (hurikánů a tajfunů), či dokonce bouří. Tyto struktury se obvykle vyznačují plynnými masami s jinými teplotami a také s jiným chemickým složením. Proto v atmosférách velkých planet identifikujeme barevné pásy či skvrny. Některé z těchto útvarů existují dlouhodobě – například pásová struktura. Téměř neměnné pásy nacházíme v atmosférách všech obřích planet. 

Naproti tomu bouřlivé formy oblačných jevů mají podstatně kratší trvanlivost a často se mění přímo před očima. Jedinou výjimku představuje Velká rudá skvrna na Jupiteru, která existuje již víc než čtyři století. I ona však prodělává neustálé změny.