Lidské srdce se dokáže samo opravit: Jak taková oprava funguje?

Lidské tělo se bohužel neumí samo regenerovat v takové míře, jak to vidíme například u některých obojživelníků nebo třeba ploštěnek. Zároveň to ale neznamená, že jsme při obnově poškozených tkání a orgánů odkázáni jen a pouze na medicínu. Naopak – lidské tělo je v opravách sebe sama až překvapivě zdatné.

Lékaři dobře vědí, že když dojde k infarktu a pacient přežije, srdce se dokáže z části opravit samo. Patolog Edward Thorp z americké Severozápadní univerzity v Evanstonu a jeho spolupracovníci přišli na to, že v regeneraci poškozeného srdce hraje klíčovou roli imunitní systém.

Makrofágy v akci

Konkrétně jde o makrofágy – imunitní buňky z první linie obrany těla, které požírají cizorodé mikroby i nečistoty, a také se podílejí na spuštění zánětlivé reakce. Když dojde k infarktu, makrofágy jsou mezi prvními buňkami, které dorazí na „místo katastrofy“. Jejich úkolem je odstraňovat, tedy požírat, poškozenou či mrtvou tkáň v místě infarktu.

Tím ale jejich role nekončí. „Makrofágy kromě úklidu zničené srdeční tkáně také uvolňují speciální protein, růstový faktor C (VEGFC). Ten spouští tvorbu nových lymfatických uzlin v okolí a podporuje hojení srdeční tkáně,“ vysvětluje v recenzovaném lékařském magazínu Journal of Clinical Investigation Edward Thorp.

Zároveň s těmito makrofágy ale v místě infarktu působí i „zlí hoši“, čili makrofágy, které neuvolňují zmíněný protein, nýbrž spouštějí zánětlivou reakci. Ta může snadno napáchat mnohem více škody než užitku. Budoucí výzkum by se měl zaměřit na to, jak při léčbě infarktu zvýšit počet „hodných“ makrofágů a omezit počet těch, které hojení srdce sabotují.

TIP: Jako mloci: Lidé mají skrytou schopnost regenerace kloubní chrupavky

Lepší pochopení procesů, které vedou ke kardiovaskulárním onemocněním, umožní lékařům lepší a včasnější diagnostiku rizik srdečních selhání, které jen ve Spojených státech ročně usmrtí stovky tisíc lidí. V Česku jsou kardiovaskulární onemocnění příčinou přibližně třetiny všech úmrtí.