Lednová obloha: Nenechte si ujít poslední úplné zatmění tohoto desetiletí!

Pokud chcete sledovat úplné zatmění Měsíce 21. ledna, nastavte si budík přibližně na čtvrt na pět ráno. V té době naleznete našeho kosmického souseda vysoko nad západním obzorem na pomezí souhvězdí Blíženců a Raka. V jeho blízkém okolí navíc spatříte i trojici velmi jasných hvězd: Vydáte-li se od oslnivého měsíčního kotouče doprava, narazíte na Polluxe a Castora z Blíženců, neméně nápadnou stálici Procyon z Malého psa pak zahlédnete mezi Měsícem a horizontem.

Nepotrvá však dlouho, a přidají se i další, méně jasné hvězdy. Měsíc totiž postupně zeslábne s tím, jak se jeho zářící povrch ponoří do stínu Země. Ten se poprvé objeví ve 4:34 SEČ při levém horním okraji měsíčního kotouče, kdy započne tzv. částečné zatmění. V následující hodině bude stín postupovat k protilehlému pravému dolnímu okraji a poslední cíp nezastíněného měsíčního povrchu spatříte v 5:41 SEČ. V tom okamžiku vstoupí zatmění do úplné fáze, přičemž jeho střed nastane v 6:12 SEČ. Nedaleko zatmělého Měsíce pak můžete zkusit vyhledat velkou otevřenou hvězdokupu Jesličky (M44) v souhvězdí Raka: Stačí se vydat do úhlové vzdálenosti 7° na západ od červenohnědého měsíčního kotouče.

Na konci úplného zatmění v 6:43 SEČ již našeho průvodce uvidíte nízko nad západním horizontem. Jako první se ze zemského stínu vymaní horní okraj jeho kotouče, a zatmění tak opět přejde do částečné fáze. Postupně bude zemský stín stále víc ustupovat k pravému dolnímu okraji Měsíce, až jej v 7:51 SEČ zcela opustí. Zda popsané finále zahlédnete, či nikoliv, závisí na vašem stanovišti: Na východě republiky zapadne Měsíc asi sedm minut před koncem částečné fáze, zatímco na západě si pozorovatelé úkaz užijí až do konce. I v jejich případě se ovšem bude měsíční kotouč nacházet velmi nízko nad západním obzorem – méně než dva úhlové stupně. 

Setkání planet s Měsícem

Mimochodem, v průběhu zatmění se občas podívejte i nad jihovýchodní horizont. Od brzkého rána nad ním uvidíte zářit dvě velmi výrazné planety, obě v souhvězdí Hadonoše. Jasnější a o něco výš nad obzorem bude Venuše, stíhaná v úhlové vzdálenosti 2,7° Jupiterem. 

Na večerním hvězdném nebi zavládne o poznání přehlednější situace. V lednu na něm totiž spatříte pouze jedinou planetu viditelnou bez dalekohledu – Mars, pozvolna se přesouvající ze souhvězdí Ryb do Berana. Můžeme se ale těšit na několik pohledných konjunkcí (viz přehled zajímavých úkazů).

Východy a západy Slunce

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Kozoroha, 20. ledna v 10:00 SEČ vstoupí do znamení Vodnáře.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – nepozorovatelný
• Venuše – viditelná ráno nad východem
• Mars – viditelný v první polovině noci
• Jupiter – viditelný ráno nad jihovýchodem
• Saturn – nepozorovatelný
• Uran – viditelný v první polovině noci
• Neptun – viditelný večer nad jihozápadem

Úkazy na nebi

• 1. a 2. ledna – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Venuše na ranní obloze nízko nad jihovýchodem; poblíž bude viditelný i Jupiter a jasný Antares ze souhvězdí Štíra
• 3. ledna – Země nejblíž Slunci v roce 2019, ve vzdálenosti 147,1 milionu kilometrů
• 3. ledna – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Jupitera na ranním nebi nízko nad jihovýchodem
• 3. ledna – v brzkých ranních hodinách nastává maximum meteorického roje Kvadrantid 
• 6. ledna – Venuše v největší západní elongaci, v úhlové vzdálenosti 47° od Slunce
• 12. a 13. ledna – setkání dorůstajícího Měsíce a Marsu na večerní obloze
• 17. ledna – těsné setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na večerním nebi nad jihovýchodem (bude je dělit úhlová vzdálenost cca 1°)
• 21. ledna – Měsíc v úplňku, úplné zatmění pozorovatelné na ranní obloze nad západem (začátek částečného zatmění ve 4:34 SEČ, začátek úplného zatmění v 5:41 SEČ, konec úplného zatmění v 6:43 SEČ, konec částečného zatmění v 7:51 SEČ) 
• 22. ledna – setkání Venuše a Jupitera na ranním nebi nízko nad jihovýchodem (bude je dělit úhlová vzdálenost cca 2,5°)
• 23. ledna – těsné setkání Měsíce a jasného Regula ze souhvězdí Lva na ranní obloze nad západem (bude je dělit úhlová vzdálenost cca 1,75°)
• 31. ledna – setkání úzkého měsíčního srpku, Venuše a Jupitera na ranním nebi nízko nad jihovýchodem; poblíž bude viditelný i jasný Antares ze souhvězdí Štíra

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno