Kryovulkanické světlé skvrny na trpasličí planetce Ceres jsou stále záhadou

Trpasličí planeta Ceres, která je největším tělesem hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, má na svém povrchu záhadné světlé skvrny. Už o nich leccos víme, jejich podstata nám ale stále uniká.

Nové snímky povrchu Ceres, pořízené ve vysokém rozlišení sondou Dawn odhalují, jak jsou tyto skvrny asi staré. Podle týmu německého institutu Max Planck Institute for Solar System Research jsou světlé skvrny z kráteru Occator staré zhruba 4 miliony let. Jsou tím pádem o 30 milionů let mladší, než kráter samotný.

Kryovulkanické skvrny

Světlé skvrny jsou tvořené minerálními solemi, které tam „vyšplouchl“ kryovulkanismus. Podle toho, co zatím víme, je právě trpasličí planeta Ceres nejbližším tělesem u Slunce, na němž dochází ke kryovulkanismu, tedy geologickým pochodům, při nichž kryovulkány chrlí hmotu o velice nízké teplotě.

TIP: Novinky z pásu planetek: Sonda Dawn objevila na Ceres organický materiál

Hlavní světlá skvrna v kráteru Occator, která nese jméno Cerealia Facula, má ve skutečnosti tvar kupole o výšce asi 400 metrů a šířce asi 3 kilometry. Z detailních snímků oblasti vyplývá, že Cerealia Facula zřejmě vznikla postupně, při opakovaných kryoerupcích. Podle vědců je dokonce možné, že nepříliš intenzivní kryovulkanismus probíhá na Ceres až do dneška.