Konec gurmánského potěšení? Podle vědců přijdeme v dohledné době o lanýže

Lanýž je vřeckovýtrusná houba ze Středomoří, která roste v zemi jako symbiotický partner dubů a dalších listnatých stromů. Přes svůj skrytý život se lanýže staly vysněnou pochoutkou už v antickém Římě a dodnes představují jeden z nejlahodnějších a také nejdražších gurmánských zážitků, s jakými se lze setkat.

Diamanty kuchyně

Lanýže se dělí na několik druhů. Nejdražší je bílý lanýž (Tuber magnatum), který se od lanýžových sběračů vykupuje kolem 1 200 eur za kilo (cca 30 000 korun). Cena v České republice se pak může vyšplhat až k 80 000 korun. Kulinářští mistři si také velmi cení lanýže černovýtrusného (Tuber melanosporum), jehož cena se na konci sezóny (prosinec až březen) blíží k 900 eurům za kilogram (cca 23 000 korun).

Cena se ale neurčuje jenom podle druhu lanýže, ale také podle jeho velikosti. Čím větší, tím dražší, podobně jako třeba u diamantů. Ostatně lanýžům se říká diamanty kuchyně. Zřejmě nejdražší byl bílý „lanýž století“ o váze 1,5 kilogramu, který se v roce 2007 vydražil za neuvěřitelných 330 000 dolarů (v přepočtu cca 7,3 milionu korun). Vše navíc nasvědčuje tomu, že cena lanýžů bude ještě stoupat.

TIP: Káva v ohrožení: Během 30 let by mohlo zmizet až 80 % kávových plantáží

Britští vědci tvrdí, že pokud se naplní pravděpodobný klimatický scénář, produkce lanýžů v Evropě by mezi léty 2071 až 2100 mohla mohla poklesnout o 78 až 100 procent. Dlouhodobá sledování míst sběru lanýžů ve Středomoří totiž ukazují, že pokračující pokles letních srážek a souběžný vzestup letních teplot zásadně omezuje sklizeň lanýžů v následující zimě.

Problém s lanýži je v tom, že naprostá většina sklizně těch nejkvalitnějších pochází ze sběru přirozeně rostoucích plodnic a zakládání umělých plantáží lanýžů zatím není příliš efektivní. U jiných plodin je možné podobné problémy řešit přemístěním plantáží, u lanýžů to ale zatím nepřichází v úvahu. Změny klimatu nás tak v dohledné době dost možná připraví o nejeden gurmánský zážitek.