Když jedna hvězda nestačí: Mohlo by být Slunce dvojhvězdou?

Je téměř vyloučeno, aby mělo Slunce svého hvězdného průvodce, který by s ním putoval Galaxií. Vzhledem k přesnosti, s jakou dnes umíme určovat polohy planet i umělých družic, bychom gravitační rušení způsobené takovým tělesem již dávno odhalili. Přesto dostal neexistující souputník jméno – Nemesis. 

Záhadné vymírání

Úvahy o vzdáleném průvodci naší hvězdy se objevily v 80. letech 20. století, kdy paleontologové David Raup a Jack Sepkoski přišli s teorií periodicky se opakujících masových vymírání (dodejme, že jejich závěry dnes považujeme za nesprávné). Podle tvrzení obou vědců dochází každých 26 milionů let k náhlé změně diverzity pozemské biosféry. Někteří astronomové z toho poté usoudili, že právě s uvedenou periodou se ke Slunci vrací jeho temný souputník, který při průletu excituje komety v Oortově oblaku a vrhne je do středu naší soustavy, kde zmíněná tělesa následně způsobí katastrofu. 

Přirozeně by nešlo o „plnohodnotnou hvězdu“ (neboť tu bychom museli už dávno pozorovat), ale o chladného průvodce, červeného nebo hnědého trpaslíka. Mnohé přehlídkové projekty, ať již se uskutečnily ze Země, či z vesmíru, měly v druhém plánu podobné podezřelé objekty vyhledávat, přičemž prakticky vyloučily existenci tělesa teplejšího než 150 K blíž než deset světelných let. 

Richard Müller z University of California v Berkeley však přišel v roce 2002 s vysvětlením neúspěšných pokusů o nalezení tajemného souputníka. Podle jeho hypotézy proletěla před 400 miliony let blízkým okolím naší stálice bludná hvězda a rozptýlila Nemesis na vysoce excentrickou dráhu, která ji pak zavedla daleko od Slunce, kde ji nemůžeme s využitím současné technologie spatřit.

Slunce je samo 

Naprostá většina astronomů se ovšem shodne, že naše hvězda pluje vesmírem jako solitér. Nelze vyloučit, že by se mohla stát dvojčlenným systémem někdy v budoucnosti; nicméně jak již bylo řečeno, gravitační záchyt okolo letící stálice je krajně nepravděpodobný (byť možný).

TIP: Skutečně by mohla existovat hvězda Nemesis? Je původcem bombardování Země?

Tělesa schopná „odnést“ určité množství pohybové energie i momentu hybnosti známe ve Sluneční soustavě už nyní, přičemž k možným kandidátům čistě hypoteticky patří obří planety. Nejbližší vhodnou příležitostí by se pak mohla stát srážka s galaxií v Andromedě přibližně za čtyři miliardy let. Do té doby však Slunce téměř jistě čeká osamělá pouť.