Kdy zemřete? Jednoduchý test vám ukáže očekávanou délku vašeho života

Zní to snadně: Zkřižte nohy, posaďte se na zem, a pokuste se opět postavit bez pomoci rukou či kolen. Zkuste to a zjistíte, že to není tak jednoduché. 

Toto cvičení na „sedání a zvedání“ vzniklo za účelem předvídání úmrtnosti u lidí středního věku a starších. Test sestavil tým vedený brazilským lékařem Claudiem Gil Araújem, který provádí výzkum v oblasti cvičení a sportovní medicíny, a byl představen v Evropském časopisu kardiovaskulární prevence (European Journal of Cardiovascular Prevention) v roce 2012. Od té doby pravidelně vyplouvá na povrch v médiích nebo na internetu a pokaždé vzbudí obavy ze smrti v mnoha lidech, kteří se nedokážou z podlahy zvednout (napříč věkovými skupinami). Rozhodli jsme se zjistit, zda jsou obavy těchto lidí opodstatněné.

Prostý a jednoduchý pohyb

Test vyžaduje, aby testovaná osoba ve stoji překřížila nohy a snížila se na podlahu do sedu, a to bez pomoci rukou, kolen, ramen nebo boků. Pokud se zvládnete ze sedu na podlaze i postavit, opět bez pomoci zmíněných tělesných partií, získáváte skóre plného počtu 10 bodů (5 bodů za sednutí, 5 bodů za postavení). Pokaždé, když si vypomůžete zakázaným kloubem nebo končetinou, ztrácíte bod. 

Vědci zkoumali 2 002 dospělých ve věku od 51 do 80 let, a poté je sledovali až do úmrtí daného účastníka nebo do uzavření studie, čili v mediánu 6,3 roku. Za tu dobu zemřelo 159 lidí – a pouze dva z nich měli plné skóre 10 bodů. Riziko úmrtí účastníků s nejnižším skóre 0–3 bylo pětkrát až šestkrát vyšší než u těch s 10 body.

„Je dobře známo, že aerobní kondice je silně spojená s mírou přežití, ale naše studie ukazuje, že udržovat vysokou úroveň tělesné flexibility, svalové síly, koordinace a poměru výkonu k tělesné hmotnosti se hodí nejen k vykonávání běžných denních činností, ale má příznivý vliv i na délku života,“ uvedl Araújo v tiskové zprávě v roce 2012.

Život v rovnováze

Test je dobrým ukazatelem síly nohou a svalového korzetu, ale také rovnováhy. Starší dospělí jedinci s dostatečnou svalovou silou a pružností totiž s menší pravděpodobností upadnou. A podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí jsou právě pády hlavní příčinou úmrtí v důsledku neúmyslného zranění u věkové kategorie 65 let a více. 

Co když ale test nezvládnete? Jste odsouzeni k záhubě? Měli byste se připravit na brzkou smrt? Na nedávném večírku jsme otestovali přibližně tucet přátel ve věku 35 až 40 něco let a odhalili jsme, že v takovém případě by si asi polovina z nás měla před smrtí dát záležitosti do pořádku, a to hezky rychle. 

Naštěstí se zdraví člověka (a délka života) netýká jen schopnosti udělat test na sedání a zvedání, ale je zde ještě řada dalších proměnných. Je důležité si pamatovat, že výsledky studie jsou nejrelevantnější pro lidi ve stejné věkové skupině jako u subjektů testu, 51 let a starších – což v diskusi často zanikne. Většina lidí s nejnižším skóre v testu spadala do věkové kategorie 76–80 let, což je skupina, která obecně trpí sníženou pohyblivostí a koordinací. Výzkum také neodhalil příčinu smrti u těch 159 úmrtí ve sledovacím období po testu. Měli bychom předpokládat, že všichni tito účastníci zemřeli na komplikace v důsledku pádu místo kardiovaskulární choroby či rakoviny? Pro takové tvrzení nemáme jistotu. 

Není to úplný výmysl 

„Toto cvičení slouží jako jedna metoda screeningu úbytku svalové hmoty u jednotlivce v procesu stárnutí, známého jako sarkopenie,“ vysvětluje Greg Hartley, prezident Akademie geriatrické fyzioterapie (Academy of Geriatric Physical Therapy) a odborný asistent na Millerově lékařské fakultě při Univerzitě v Miami. „Úbytek svaloviny vede k dalším problémům s pohyblivostí, což snižuje kvalitu života,“ dodává. 

„Křehkost, síla, svalová hmota, fyzická výkonnost – všechny tyto věci jsou s úmrtností spojeny, ale rád bych všechny upozornil, že korelace není kauzalita,“ říká Hartley. „Jestli má například někdo opravdu špatné koleno a není schopen test v žádném případě zvládnout, tak to neznamená, že kvůli špatnému koleni dříve zemře.“ 

Barbara Resnicková, profesorka a vedoucí katedry gerontologie na Univerzitě v Marylandu, říká, že schopnost zvednout se z podlahy je sice cenná, ale „pro každého je to celkem těžké bez použití rukou“. Selhat můžete jednoduše třeba i na tom, kde máte těžiště. Máte-li máte širší střed těla, postavit se bez použití rukou může být výzva. Ale pokud není tělesná kompozice známkou dalších zdravotních problémů jako například obezity, pravděpodobně na to neumřete. 

Zkouškové období

„Vysoké skóre je znamením, že v daném okamžiku jste v docela dobré fyzické kondici co se svalové síly týče, ale nevěřím, že na základě toho lze předvídat dlouhověkost,“ vysvětluje Resnicková. „Stále je tu faktor genetiky. Někteří lidé jsou zkrátka fyziologicky silnější a koordinovanější než ostatní.“ 

Sedíte na podlaze a strachujete se, protože se nedokážete zvednout? Dobrá zpráva je, že se na tom dá pracovat (kromě případů, kdy trpíte například artritidou nebo problémy se středním uchem) a časem se zlepšíte. „Trénovat můžete každý den – jinými slovy – na test se ‚našprtat‘,“ říká Resnicková. „Souvisí s tím i odolnost a vytrvalost. Budete se dál snažit, nebo se na to prostě vykašlete?“ 

Podle Hartleyho mají lékaři k měření zdravotního stavu a délky života spoustu dalších screeningových nástrojů. Například studie vydaná v únoru 2019 v časopisu Journal of the American Medical Association Network Open měřila zdravotní údaje a kapacitu kliků u 1 104 aktivních mužských hasičů středního věku v průběhu 10 let. Muži, kteří dokázali stále dělat 40 kliků v průběhu těch deseti let, měli o 96 % nižší riziko kardiovaskulárního onemocnění než ti, kteří dokázali udělat méně než 10 kliků.

Po krůčcích do cíle

Délku života dokáže nastínit i rychlost chůze. Studie vydaná v roce 2011 v časopisu Journal of the American Medical Association prokázala, že lidé věkové kategorie 65 a starší, již dokázali jít rychlostí jeden metr za sekundu nebo rychleji, žili déle než ti, kteří to nedokázali.

Podle další odborné práce, jež vyšla v časopisu British Journal of Sports Medicine, se zase ukázalo, že chůze nadprůměrnou rychlostí snižuje riziko úmrtí v důsledku kardiovaskulárního onemocnění o 53 % u všech lidí ve věku 60 let a více. „Jestli přirozeně chodíte rychlostí přes 3 km za hodinu nebo i rychleji, máte mnohem menší pravděpodobnost úmrtí v příštích 10 letech,“ pokračuje Hartley. „Rychlost chůze s mortalitou úzce souvisí.“

Začněte se hýbat

Jakmile se po testu sedání a zvedání odloupnete ze země, využijte hořkou pachuť prohry k motivaci zesílit a zlepšit svou fyzickou kondici. Americké ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb nedávno vydalo nová doporučení fyzické aktivity, v nichž navrhuje, že dospělí ve věku 65 let a starší by měli svých 150 až 300 minut cvičení týdně rozdělit do kratších aktivit zaměřených na rovnováhu, aerobní cvičení a posilování svalů. 

Klíčem je najít zábavnou formu cvičení nebo smysl v činnosti, která se vám možná nelíbí. „Když řeknu pacientovi, aby cvičil pro svoje kardiovaskulární zdraví, tak ho to nemotivuje,“ tvrdí Hartley. „Pacienty motivuje představa, že budou schopní dojít vnoučeti na promoci. Na čem vám záleží? Co chcete dokázat udělat?“

V životě také není nikdy příliš brzy nebo příliš pozdě na to, aby člověk začal cvičit nebo cvičil víc – cvičení prospívá délce života, ať už děláte cokoliv. Zkuste ideálně 30 minut mírného cvičení denně, doporučuje Resnicková. „Vždycky říkám, že mí pacienti si dojdou až do nebe – to je mým cílem,“ uzavírá.