Kde se vzaly indoevropské jazyky? Zrodily se ve stepích

Dávný původ velké rodiny indoevropských jazyků, kam patří i většina evropských jazyků včetně češtiny, vysvětlují dvě soupeřící hypotézy. Podle jedné z nich se indoevropské jazyky začaly šířit s rozvojem pastevectví asi před 6 a půl tisíci lety, z rozsáhlých stepí, které se rozkládaly na území dnešního Moldavska, Ukrajiny, Ruska a Kazachstánu. Druhá hypotéza tvrdí, že se indoevropské jazyky začaly šířit už před 9 tisíci lety z Předního východu, společně se zemědělstvím.

Lingvisté Kalifornské univerzity v Berkeley využili toho, že je možné analyzovat evoluci jazyků, stejným způsobem jako evoluci druhů. Zkoumali soubory 200 slov z více než 150 dnešních i vymřelých indoevropských jazyků a zjišťovali, jak rychle se slova mění během historie.

TIP: Jazyková genealogie: Čechům jsou blíže Vlámové a Norové, než Finové a Maďaři

Když jim vyšlo, že původní indoevropština existovala asi před 6 500 lety, měli jasno. Krásně to sedí na stepní hypotézu. Řečí, která byla prapůvodním předkem češtiny i všech ostatních indoevropských jazyků, se tedy s velkou pravděpodobností mluvilo mezi pastevci ve stepi.