Jurský park se mýlil: Obávaní raptoři zřejmě nelovili ve smečkách

Série filmů o Jurském parku si vždy zakládala na tom, že v rámci možností respektuje vědecké poznatky o druhohorních dinosaurech. Potíž je v tom, že se tyto poznatky mohou postupně měnit. Nedávno se objevila jedna zásadní změna, která se týká oblíbených raptorů, nejobávanějších protivníků lidských hrdinů Jurských parků.

Tito raptoři, kteří jsou dnes řazeni do druhu Deinonychus antirrhopus, jsou ve filmech zobrazeni jako velmi inteligentní tvorové, kteří vzájemně spolupracovali a lovili kořist ve skupinách. A právě takto si je paleontologové obvykle představují. Jak ale upozorňuje Joseph Frederickson z americké University of Wisconsin Oshkosh, důkazy o skupinových lovech raptorů byly vždy poměrně slabé. Naopak proti lovům raptorů ve smečkách mluví to, že dnešní dinosauři a jejich nejbližší příbuzní, tedy ptáci a krokodýli, v naprosté většině případů neloví ve smečkách a jen vzácně útočí na kořist, která by byla výrazně větší, než oni sami.

TIP: Divoký opeřený Dineobellator byl jedním z posledních raptorů

Frederickson s kolegy analyzovali zuby raptorů a sledovali v nich obsah izotopů uhlíku. Z výzkumu jiných živočichů víme, že dravci, kteří loví ve smečkách, obvykle krmí mláďata. Tím pádem mají celý život víceméně stejnou stravu a jejich zuby různého stáří mají prakticky stejný obsah izotopů uhlíku.

Naproti tomu dravci, kteří neloví ve smečkách, obvykle ohrožují mláďata vlastního druhu. Mláďata se proto skrývají v jiném prostředí, kde je i jiná strava. V důsledku toho mají takoví dravci v lebce zuby z mládí a zuby z dospělosti s odlišným obsahem izotopů uhlíku. A právě to je i případ raptorů, kteří „si zahráli“ v Jurském parku. Jejich lov ve smečce je podle všeho omyl.