Jupiter je větší než řada hvězd. Proč nemáme ve Sluneční soustavě dvě Slunce?

Nejmenší známou hvězdou běžného typu je v Mléčné dráze červený trpaslík EBLM J0555-57Ab, vzdálený od nás as 600 světelných let. Průměrný poloměr této hvězdy je zhruba 59 tisíc kilometrů. To je o téměř 10 tisíc kilometrů méně, než kolik činí průměrný poloměr Jupiteru, největšího plynného obra Sluneční soustavy.

Jak je tedy možné, že EBLM J0555-57Ab je hvězda, zatímco znatelně větší Jupiter je pouhá planeta? Podle toho, co víme, je odpověď vlastně jednoduchá. Jupiter nemá dost hmoty, aby byl hvězdou a spustil jadernou fúzi. Trpaslík EBLM J0555-57Ab má sice menší rozměry, ale jeho hmota odpovídá asi 85 Jupiterům. To zhruba odpovídá limitu pro hmotnost hvězdy. Lehčí objekty nemohou zažehnout fúzní procesy.

Příliš lehký Jupiter

Z pohledu Sluneční soustavy je přitom Jupiter ohromně hmotný. Jeho hmotnost asi 2,5× převyšuje hmotnost všech ostatních planet dohromady. Zároveň sdílí řadu podobností se Sluncem. Jupiter a Slunce mají například velmi podobnou hustotu 1,33 a 1,41 gramů na centimetr krychlový. Hustota Země je přitom mnohem vyšší, 5,51 gramů na centimetr krychlový. 

TIP: Dávná historie: Mladý Jupiter prodělal ostrou srážku s protoplanetou

Velmi podobné je i složení Jupiteru a Slunce. V případě plynného obra je to 73 procent vodíku a 24 procent helia, zatímco Slunce je tvořeno ze 71 procent vodíkem a ze 27 procent heliem. Není to ale žádná záhada – Jupiter, stejně jako ostatní planety, vznikl z téhož molekulárního mračna jako Slunce.