Jelena Serovová: První Ruska na palubě ISS

Pětadvacátého září 2014 zamířil do vesmíru Sojuz TMA-14M s trojčlennou posádkou. Pozornost budila především Jelena Serovová, teprve čtvrtá Ruska v kosmu a první na palubě ISS
25.09.2019 - Vít Straka


Startovalo se v noci, ve 22:25 našeho času. Raketa Sojuz FG navedla loď na trajektorii, jež umožňovala spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí už zhruba šest hodin po vzletu. Tato procedura se dřív zkoušela s nákladními plavidly Progress. 

Téměř podle plánu

Již při prvním obletu Země zažehl Sojuz dvakrát trysky, které mu pomohly v dohánění ISS na její orbitě. Po startu se sice nevyklopil levý solární panel lodi, ale příkon z pravé jednotky pro rychlý přílet ke stanici stačil a mise beze změn pokračovala

Při druhém obletu planety dostal počítač Sojuzu aktuální letová data z řídicího střediska a na jejich základě bylo upřesněno dalších osm korekčních a urychlovacích zážehů pro příštích pět hodin letu. Kosmonauti se mezitím odpoutali z křesel a otevřeli poklop do obytné části lodi, kde mohli použít toaletu či si dát vodu a svačinu. Nakonec Sojuz po srovnání vzájemných rychlostí dosáhl blízkosti ISS a 26. září ve 4:11 našeho času se připojil k modulu Poisk v ruské části komplexu

Loď si pro své pasažéry přichystala i překvapení – mechanickým nárazem při dokování se samovolně vysunul levý solární panel! O necelé dvě hodiny později otevřely posádky poklopy mezi plavidlem a základnou a vzájemně se uvítaly. Dva nově příchozí byli veteráni: Velitel Sojuzu Alexandr Samokuťjajev i Američan Barry Wilmore se dostali do kosmu podruhé. Zato Jelena Serovová byla „novicka“ a navíc vůbec první žena, kterou agentura Ros­kosmos na ISS vyslala. Tříčlenná posádka se připojila k Expedici 41 a zůstala na palubě 167 dní, do března 2015.

Dobrá zpráva pro ženy

Před startem se Serovová rozpovídala v rozhovoru pro pracovníky PR oddělení NASA. Uvedla například, že její otec sloužil v armádě a už jako malou ji brával s sebou na vojenské letiště: Tamní atmosféra Jeleně učarovala, stejně jako noční hvězdné nebe. Na Moskevském leteckém institutu pak získala inženýrský titul a také se tam díky zájmu o kosmonautiku seznámila s budoucím manželem Markem Serovem. Později spolu odešli pracovat do raketové konstrukční kanceláře Energija, odkud zbýval do oddílu kosmonautů už jen krůček. 

Společenské uspořádání v Rusku ženám dodnes příliš nepřeje, takže jedna z otázek se během zmíněného rozhovoru přímo nabízela: „Až dorazíte na ISS, stanete se první Ruskou v posádce. Jaký to má význam pro vás osobně a pro budoucnost žen ve vesmíru?“ Jelena odpověděla: „Na ISS už byla přede mnou spousta kosmonautek, jen já budu první z mé země. Nikdy jsem o tom moc nepřemýšlela, protože se soustředím na pracovní úkoly, které mě ve vesmíru čekají. Ale evidentně půjde pro ruské ženy v této oblasti o zlom. A ženy v Rusku se snaží dostat do oddílu kosmonautů, teď tam máme další mladou kolegyni, Annu Kikinovou. Prochází výběrovým řízením a já doufám, že v budoucnu na stanici také poletí.“ 

Z kosmu do politiky

Co se týče zmíněných pracovních úkolů, Jelenu a její posádku čekal na ISS například dálkový průzkum Země, biologické a medicínské pokusy pro ochranu budoucích astronautů na meziplanetárních expedicích, sběr vzorků z vnějších struktur stanice, výroba čistého inzulinu v mikrogravitačním prostředí pro prodloužení života diabetiků na Zemi či studium vesmírného plazmatu nebo srážek naší planety s malými meteoroidy. 

Samokuťjajev, Wilmore a Serovová přistáli bezpečně v zasněžené stepi Kazachstánu 12. března 2015. Serovová ovšem oddíl kosmonautů záhy opustila a v roce 2016 zahájila v Rusku politickou kariéru.

TIP: Sally Rideová: Těžká cesta první astronautky

Letos v červenci vystoupila na parlamentním shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a prohlásila: „Z paluby ISS jsme na vlastní oči viděli, jak v Donbasu a Luhansku explodovaly bomby a létaly šrapnely. Vrhala je ukrajinská armáda a umírali tam neozbrojení civilisté.“ Její tvrzení však záhy zpochybnil kosmonaut Jurij Baturin, podle nějž by podobné operace ze stanice ve výšce přes 400 km bez speciálního vybavení vůbec vidět nebyly


Další články v sekci