Jelena Serovová: První Ruska na palubě ISS

Startovalo se v noci, ve 22:25 našeho času. Raketa Sojuz FG navedla loď na trajektorii, jež umožňovala spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí už zhruba šest hodin po vzletu. Tato procedura se dřív zkoušela s nákladními plavidly Progress. 

Téměř podle plánu

Již při prvním obletu Země zažehl Sojuz dvakrát trysky, které mu pomohly v dohánění ISS na její orbitě. Po startu se sice nevyklopil levý solární panel lodi, ale příkon z pravé jednotky pro rychlý přílet ke stanici stačil a mise beze změn pokračovala. 

Při druhém obletu planety dostal počítač Sojuzu aktuální letová data z řídicího střediska a na jejich základě bylo upřesněno dalších osm korekčních a urychlovacích zážehů pro příštích pět hodin letu. Kosmonauti se mezitím odpoutali z křesel a otevřeli poklop do obytné části lodi, kde mohli použít toaletu či si dát vodu a svačinu. Nakonec Sojuz po srovnání vzájemných rychlostí dosáhl blízkosti ISS a 26. září ve 4:11 našeho času se připojil k modulu Poisk v ruské části komplexu. 

Loď si pro své pasažéry přichystala i překvapení – mechanickým nárazem při dokování se samovolně vysunul levý solární panel! O necelé dvě hodiny později otevřely posádky poklopy mezi plavidlem a základnou a vzájemně se uvítaly. Dva nově příchozí byli veteráni: Velitel Sojuzu Alexandr Samokuťjajev i Američan Barry Wilmore se dostali do kosmu podruhé. Zato Jelena Serovová byla „novicka“ a navíc vůbec první žena, kterou agentura Ros­kosmos na ISS vyslala. Tříčlenná posádka se připojila k Expedici 41 a zůstala na palubě 167 dní, do března 2015.

Dobrá zpráva pro ženy

Před startem se Serovová rozpovídala v rozhovoru pro pracovníky PR oddělení NASA. Uvedla například, že její otec sloužil v armádě a už jako malou ji brával s sebou na vojenské letiště: Tamní atmosféra Jeleně učarovala, stejně jako noční hvězdné nebe. Na Moskevském leteckém institutu pak získala inženýrský titul a také se tam díky zájmu o kosmonautiku seznámila s budoucím manželem Markem Serovem. Později spolu odešli pracovat do raketové konstrukční kanceláře Energija, odkud zbýval do oddílu kosmonautů už jen krůček. 

Společenské uspořádání v Rusku ženám dodnes příliš nepřeje, takže jedna z otázek se během zmíněného rozhovoru přímo nabízela: „Až dorazíte na ISS, stanete se první Ruskou v posádce. Jaký to má význam pro vás osobně a pro budoucnost žen ve vesmíru?“ Jelena odpověděla: „Na ISS už byla přede mnou spousta kosmonautek, jen já budu první z mé země. Nikdy jsem o tom moc nepřemýšlela, protože se soustředím na pracovní úkoly, které mě ve vesmíru čekají. Ale evidentně půjde pro ruské ženy v této oblasti o zlom. A ženy v Rusku se snaží dostat do oddílu kosmonautů, teď tam máme další mladou kolegyni, Annu Kikinovou. Prochází výběrovým řízením a já doufám, že v budoucnu na stanici také poletí.“ 

Z kosmu do politiky

Co se týče zmíněných pracovních úkolů, Jelenu a její posádku čekal na ISS například dálkový průzkum Země, biologické a medicínské pokusy pro ochranu budoucích astronautů na meziplanetárních expedicích, sběr vzorků z vnějších struktur stanice, výroba čistého inzulinu v mikrogravitačním prostředí pro prodloužení života diabetiků na Zemi či studium vesmírného plazmatu nebo srážek naší planety s malými meteoroidy. 

Samokuťjajev, Wilmore a Serovová přistáli bezpečně v zasněžené stepi Kazachstánu 12. března 2015. Serovová ovšem oddíl kosmonautů záhy opustila a v roce 2016 zahájila v Rusku politickou kariéru.

TIP: Sally Rideová: Těžká cesta první astronautky

Letos v červenci vystoupila na parlamentním shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a prohlásila: „Z paluby ISS jsme na vlastní oči viděli, jak v Donbasu a Luhansku explodovaly bomby a létaly šrapnely. Vrhala je ukrajinská armáda a umírali tam neozbrojení civilisté.“ Její tvrzení však záhy zpochybnil kosmonaut Jurij Baturin, podle nějž by podobné operace ze stanice ve výšce přes 400 km bez speciálního vybavení vůbec vidět nebyly.