Japonští astronomové pátrali po příčinách smrti v umírajících galaxiích

Ve spirálních galaxiích, jakou je například i Mléčná dráha, se nacházejí hvězdy velmi různého stáří. V některých oblastech takové galaxie se stále ještě rodí nové hvězdy. V eliptických galaxiích, které připomínají masivní vesmírná vejce, je to ale jiné. Všechny hvězdy tam jsou podobně staré a žádné nové tam už nevznikají.

Podle odborníků se jako nejpravděpodobnější vysvětlení tohoto rozdílu jeví, že v rané fázi vývoje eliptických galaxií došlo „zamrznutí“ tvorby nových hvězd. Zatím není jasné, proč k tomu dochází. Jednou z teorií, s nimiž astronomové pracují, je, že za to mohou supermasivní černé díry, které zamezí dostupnosti plynu, z něhož vznikají nové hvězdy.

Síla černých děr

Tuto hypotézu se rozhodl ověřit mezinárodní tým astronomů, který vedl Kei Ito z japonské univerzity Graduate University for Advanced Studies (SOKENDAI). Vědci využili rozsáhlý soubor dat Cosmic Evolution Survey (COSMOS), který zahrnuje pozorování řady významných teleskopů v oblasti rádiového, infračerveného, viditelného i rentgenového záření.

Analyzovali záření eliptických galaxií, vzdálených 9,5 až 12,5 miliard let, které pozoruje v mnohem mladším vesmíru, než je dnes. Díky kombinaci dat o záření různých galaxií, ve kterých vznikají, nebo naopak nevznikají nové hvězdy, se jim podařilo odhalit emise rádiového a rentgenového záření ze studovaných galaxií, v nichž nevznikají nové hvězdy.

TIP: Zažívací potíže ve vesmíru: Přejídání škodí i supermasivním černým dírám

Kei Ito a jeho tým jsou přesvědčeni, že pozorované rádiové a rentgenové záření je natolik silné, že jej nelze vysvětlit pouhou aktivitou hvězd. Podle nich jde o signál přítomnosti velmi aktivní supermasivní černé díry. Podle všeho tedy náhlý konec tvorby nových hvězd v eliptických galaxiích skutečně těsně souvisí s nárůstem aktivit příslušných supermasivních černých děr.