Jak by velké minimum sluneční aktivity ovlivnilo pozemské klima?
Asi nikdo nepochybuje, že právě Slunce nastavuje na Zemi podmínky příhodné pro život. Jeho svítivost se však dlouhodobě mění: Pomineme-li změny spojené s hvězdným vývojem, které se počítají ve stovkách milionů let, kolísá svítivost naší hvězdy na kratších časových škálách.
TIP: Jak velká byla největší pozorovaná skvrna na hvězdě?
V souvislosti s jedenáctiletým cyklem sluneční aktivity se celková svítivost Slunce proměňuje o méně než jedno promile. I to však stačí k ovlivnění pozemského klimatu, nastane-li ve sluneční aktivitě déle trvající výkyv – například dlouhodobý výpadek, označovaný jako „velké minimum“. Popsaná situace pak přináší měřitelný pokles teplot na Zemi, a tedy nástup tzv. malé doby ledové.
Kupříkladu mezi roky 1645 a 1715, v období tzv. Maunderova minima, bylo na naší planetě významně chladněji. V Evropě zamrzala Temže, Severní a Baltské moře i vodní kanály v Nizozemku. Šlo o období kožichů Ludvíka XIV., vynálezu knoflíku a éru hladomorů…
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografiíWikipedie