Jak je možné, že se jedovatá zvířata neotráví vlastním jedem?

Roztomilé pestrobarevné žabky pralesničky (Dendrobates) ve skutečnosti náležejí k nejjedovatejším živočichům na světě. Jejich těla jsou plná toxinů a jed i z jediné pralesničky by dokázal usmrtit několik lidí. Jak je ale možné, že se pralesničky neotráví svým vlastním jedem? Celá záležitost je o to divnější, že se pralesničky obvykle nerodí jedovaté. Toxiny získávají až během života, od hmyzu a dalších členovců ve své potravě.

Fayal Abderemane-Ali z institutu Cardiovascular Research Institute na americké University of California San Francisco a jeho kolegové detailně prozkoumali zvláštní fenomén ochrany před autointoxikací, čili otravou sebou samotným, právě u pralesniček. Tyto žabky svůj prudký jed běžně konzumují při pojídání potravy, přesto si toho prakticky ani nevšimnou.

Jak se vyhnout autointoxikaci?

Podle Abderemane-Aliho používají jedovatá zvířata v zásadě tři různé způsoby, jak se vyhnout otravě vlastním jedem. První z nich je mutace, která mírně pozmění cíl působení jedu (cílem obvykle bývá nějaký protein v organismu živočicha). V takovém případě je jed pro daného jedince neškodný. Druhou možností je, že živočich pozřený jed z těla kompletně vyloučí. Tento trik často používají predátoři, kteří loví jedovatou kořist.

TIP: Krása pralesniček: Jedovatě pestré barvy nejdrobnějších obojživelníků

Výzkum Abderemane-Aliho týmu ukázal, že pralesničky zřejmě často využívají třetí možnost, která představuje ukládání jedu v těle takovým způsobem, že se stane neškodným. Pravděpodobně vytvářejí protein, který funguje jako houba a nasává do sebe jed. Ten pak nemá šanci dostat se ke zranitelným místům těla žáby a neotráví ji. Vědci po takových proteinech pátrají a podrobují je výzkumu, protože bychom je mohli využít například v čištění vod nebo v medicíně.