Hrozivá představa: Co kdyby všechen led na Zemi roztál za jedinou noc?

Devadesát devět procent veškerého sladkovodního ledu na Zemi se nachází v Grónsku a v Antarktidě. Přestože jde o zásoby na stovky až tisíce let, postupně tato zásoba odtává a mizí v oceánech. Co by se stalo, kdyby veškerý tento sladkovodní led přes noc roztál?

Zatímco bychom spali

Zatímco bychom spali, zvýšila by se hladina oceánů o 66 metrů. Pobřežní města a velkoměsta jako například New York, Šanghaj a Londýn by zmizela pod apokalyptickou záplavou a spolu s nimi i domovy zhruba 40 procent světové populace.

Další apokalypsa, tentokrát méně zřetelná, by se odehrála v podzemí. Stoupající hladina slané vody by zasáhla množství zdrojů sladké podzemní vody. To by zničilo zásobárny pitné vody, zemědělské zavlažovací systémy i chladicí systémy elektráren. Ohromný příval sladké vody z roztátých ledovců do oceánu by také zásadním způsobem narušil mořské proudy. A s nimi není radno si zahrávat. Mají velký vliv na klima a důsledky změn mořského proudění by byly nejspíše nedozírné. 

Pokud by roztálo i poslední procento sladkovodního ledu, jehož část se ukrývá v ledovcích ve vnitrozemí, prostředí na Zemi by dostalo těžký zásah toxickými chemikáliemi, včetně například DDT, které během minulých let zamrzly do ledu. Jedy z těchto ledových trezorů by se dostaly do jezer a podzemních vod.

TIP: Oceány se oteplují mnohem rychleji, než jsme předpokládali, varují vědci

Další část zásob sladkovodního ledu ukrývá arktická tundra v podobě permafrostu. Také ten je vysoce kontaminován především rtutí. Vědci odhadují, že rtuti je v permafrostu více než kdekoli jinde na světě. Permafrost je také zásobárnou látek, jejichž uvolnění by zesílilo skleníkový efekt tak, že by globální teplota na Zemi mohla stoupnout až o 3,5 °C. V důsledku vyšší teploty by docházelo k většímu odpařování vody a tím i k častějšímu výskytu bouří, povodní a hurikánů.