Historie nevěry: Vědci si posvítili na pět století mimomanželského sexu

Když zoologové začali testovat DNA živočichů a jejich potomků, ukázalo se, že u řady druhů, které vypadají, že žijí ve spokojených vztazích, je vlastně častá nevěra. Brzy vyšlo najevo, že to platí i pro člověka. Belgičtí vědci nedávno zjišťovali, jak to bylo s nevěrou v Belgii a Nizozemsku během posledních 500 let.

Ke svému výzkumu použili DNA vybraných mužů, jejichž rodokmen bylo možné vystopovat až zhruba do roku 1500 našeho letopočtu. Výsledky jejich analýz ukazují, že nevěra mezi lidskými páry je v průběhu historie v průměru zhruba stále stejná. Tak jako dnes, i v minulých stoletích je v celkovém průměru přibližně 1,6 procent dětí počato nevěrou. Podle okolností se přitom konkrétní podíl dětí pocházejících z nevěry pohybuje mezi 0,4 a 6 procenty.

TIP: Kukaččí děti: Jeden z pětadvaceti mužů není otcem dítěte, jež považuje za své

Vědci zjistili, že míra nevěry značně závisí na tom, v jakých sociálních podmínkách dotyční lidé žijí. Lidé z venkova, a pak také obchodníci a příslušníci středních a vyšších vrstev jsou podle DNA ve skutečnosti nevěrní jen minimálně. Naopak lidé ve městech z nižších vrstev, kteří žijí v nouzi a chudobě, jsou podle výzkumu nevěrní mnohem častěji.