Genetici to vidí jasně: Lidé s podobnými rysy tváře mají podobnou DNA i některé zvyky

Mají lidé s podobnými rysy tváře společného i něco dalšího? Tuto otázku si položili španělští vědci, které vedl Manel Esteller z výzkumného institutu Josep Carreras Leukemia Research Institute v Barceloně. Badatelé k otázce přistoupili čistě vědecky a rozhodli se věc prozkoumat na molekulární úrovni.

Vědci využili unikátní projekt kanadského umělce Françoise Brunelleho, který od roku 1999 pořizuje po celém světě fotografie podobně vypadajících lidí. Estellerův tým oslovil lidi z Brunelleho fotografií a požádal je o vyplnění detailních dotazníků o nich samotných a jejich životním stylu. Klíčovou roli sehrály vzorky DNA, získané z jejich slin. Badatelé rovněž potvrdili podobnost tváří dotyčných lidí pomocí tří různých algoritmů pro rozeznávání tváří. Výsledky výzkumu uveřejnil tento týden časopis Cell Reports.

Co prozradila DNA dvojníků?

Analýzy ukázaly, že blízce nepříbuzní lidé, kteří jsou si velmi podobní, mají také velmi podobnou DNA. Sdílejí řadu stejných sekvencí a genů, které se podílejí na našem vzhledu. Někdy to může být úplná náhoda, jindy zase může hrát roli dávné příbuzenství.

„Pozoruhodné je, že tato podobnost příliš neplatí pro epigenetické znaky, čili chemické „značky“ na DNA, ani pro mikrobiomy navzájem podobných lidí,“ uvádí Esteller. Tyto rozdíly jsou zřejmě dané vlivem prostředí. Naopak fyzické znaky, jako je výška nebo váha, případně chování a návyky, například sklon ke kouření a vzdělání, jsou u podobných lidí rovněž do značné míry podobné.

TIP: Chodí po světě vaše kopie? Jaká je pravděpodobnost, že najdete svého dvojníka?

Badatelé připouštějí, že jejich výzkum měl několik podstatných omezení. Prostudovali jen malý počet dvojic (32 párů) a zahrnuli především lidi evropského původu. Navzdory těmto výhradám vědci věří, že jejich zjištění mohou přinést molekulární základ pro budoucí aplikace v různých oblastech, jako je biomedicína, evoluce a forenzní věda.