Genetici varují: Když děti vyrůstají v chudobě, zapíše se to i do jejich genů

Lidé milují příběhy o milionáři z chatrče, který se narodil v chudobě a stal se zázračně úspěšným. Podle nového výzkumu se ale lidé chudoby vlastně nikdy nezbaví. Nejde přitom jen o to, že se chudoba projevuje trvalými následky na zdraví, jak fyzickém, tak i duševním, ale i změnami, které chudoba vtiskne lidem do genomu.

Doživotní stigma

Vědci z USA a Kanady k tomuto výzkumu použili data a analýzy genomů asi pěti set účastníků výzkumu Cebu Longitudinal Health and Nutrition Survey, který proběhl na Filipínách. Zpracovali údaje o ženách, které porodily své děti počátkem osmdesátých let a hledali v nich spojení mezi sociální a ekonomickými poměry na jedné straně a změnami v genomu, které se odehrály na epigenetické úrovni. Nešlo tedy přímo o genu v sekvenci písmen DNA, ale o změny v chemických značkách, které jsou umístěné na různých místech DNA a říkají buňce, jak má se kterou částí DNA zacházet.

TIP: Nový výzkum: Nedostatek spánku přímo poškozuje DNA

Výzkumný tým prozkoumal vzorky krve studovaných dětí, odebrané zhruba v době jejich 21. narozenin. Ukázalo se, že lidé vyrůstající v chudobě, mají ve svém genomu více než 2 500 epigenetických změn, které ovlivňují funkce 1 537 genů. Vzhledem k odhadům počtu lidských genů to znamená, že chudoba zasahuje fungování asi 8 procent genů člověka. A toto číslo prý ještě nemusí být konečné. Genomy lidí, kteří zchudnou až v průběhu života se přitom od lidí vyrůstajících po celou dobu v relativním dostatku nijak zvlášť neliší.