Extrémně horké a vlhké počasí může zabít člověka mnohem snadněji, než jsme si mysleli

Když je řeč o extrémním vedru, obvykle se nám vybaví pouště nebo slané pustiny, kde se sluneční žár opírá do téměř absolutně vyprahlé půdy bez špetky vody. V takovém prostředí je pro přežití člověka po delší dobu hraniční teplotou zhruba 50 °C. S rostoucí vlhkostí ale naše šance na přežití velmi rychle klesají. Může za to způsob, jakým se naše tělo ochlazuje – tedy pocení. V prostředí s vysokou vlhkostí je tento způsob regulace teploty mnohem složitější. Fyziolog Larry Kenney z americké Pensylvánské státní univerzity nedávno zjistil, že kombinace horka a vlhkosti je ještě nebezpečnější, než jsme si doposud mysleli.

Hranice přežití? Pouhých 31 °C

Kenneyův výzkum je jedním z prvních, který se přímo zabýval vlivem horka a vlhkosti na lidský organismus. Tento odborník, který se dlouhodobě zaobírá principy lidské termoregulace v extrémních prostředích, dospěl k závěru, že při maximální možné vlhkosti prostředí (100 %) je horní hranicí pro lidské přežití pouhých 31 °C. To je o 4 stupně nižší teplota, než jakou předpovídaly dosavadní teoretické modely. Navíc jde o hodnotu, která platí pro mladé a zdravé jedince. Pro seniory či dlouhodobě nemocné bude tato limitní hodnota zřejmě ještě nižší. Při delším pobytu v takových podmínkách přichází teplotní šok a nevyhnutelná smrt.

TIP: Extrémní vedro v severní Americe uvařilo miliardy mořských živočichů

„Pokud víme, jaké jsou horní hranice teploty a vlhkosti pro lidský organismus, můžeme lidi – zejména ty, kteří jsou zranitelnější – lépe připravit na stále častější vlny veder,“ vysvětluje závěry svého bádání Larry Kenney. Klimatologové přitom předpokládají, že do konce století budou Pákistán, Indie a části jihovýchodní Asie, Perský záliv a Střední Amerika mnohem častěji zažívat maximální vlhkost při teplotách nad 35 °C. Změny v tomto směru jsou patrné již dnes – počet dnů s vysokou vlhkostí a teplotou přesahující 31 °C se od roku 1979 více než zdvojnásobil.