Explozi supernovy SN 1987A způsobila srážka červeného veleobra a běžné hvězdy

V roce 1987 si astronomové užili nevšední podívanou, když v blízké trpasličí galaxii Velkého Magellanova mračna explodovala supernova. Dostala označení SN 1987A a pro vědce byla od počátku záhadou. Jako supernovy tohoto typu se totiž obvykle odpalují červení veleobři, zatímco v supernově SN 1987A podle všeho explodoval modrý veleobr. Jako modré veleobry označujeme extrémně horké a jasné hvězdy s povrchovou teplotou od 20 000 do 50 000 K a hmotností od 10 do 50 Sluncí.

Následná pozorování v oblasti rentgenového záření a gama záření rovněž ukázala, že hmota, vyvržená explozí supernovy, obsahuje radioaktivní nikl. Ten nepochybně vznikl při zhroucení hvězdy a od té doby se pohybuje vesmírem rychlostí přes 4 tisíce kilometrů za sekundu. Z dosavadních simulací přitom nebylo jasné, proč se pohybuje tak rychle.

Proč explodovala supernova SN 1987A

Masaomi Ono z japonské laboratoře RIKEN Astrophysical Big Bang Laboratory a jeho spolupracovníci simulovali různé scénáře exploze supernovy SN 1987A. Sledovali přitom, jaký z těchto simulovaných scénářů bude nejlépe odpovídat pozorovaným vlastnostem dotyčné supernovy.

TIP: Astronomové objevili hvězdu, která se explodovala jako zvláštní supernova

Z výsledků simulací nakonec vzešel nejpravděpodobnější scénář v němž se srazil červený veleobr s běžnou hvězdou hlavní posloupnosti. Veleobr nejprve připravil menší hvězdu o materiál a postupně ji absorboval, až vznikl rychle rotující modrý veleobr. Ten pak nakonec explodoval jako supernova SN 1987A.