Exoplaneta WASP-19b: Pekelný svět s titanovou oblohou

Vědcům se poprvé podařilo detekovat oxid titanatý v atmosféře exoplanety. Prvek v atmosféře planety plní podobnou úlohu jako pozemský ozón
15.09.2017 - Martin Reichman


Astronomům využívajícím dalekohled ESO/VLT se poprvé podařilo detekovat molekuly oxidu titanatého v atmosféře extrasolární planety. Astronom Elyar Sedaghati zkoumal atmosféru extrasolární planety WASP-19b. Tato podivuhodná planeta se velikostí podobá Jupiteru. Pohybuje se ale tak blízko své mateřské hvězdy, že jeden oběh jí trvá pouhých 19 hodin a odhadovaná teplota atmosféry planety dosahuje až 2 000 °C.

WASP-19b při pohledu ze Země přechází přes disk své mateřské stálice a přitom část záření hvězdy prochází atmosférou planety. Atmosféra ve světle zanechá jemné známky vypovídající o jejím složení. Díky přístroji FORS2 a dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) se astronomům podařilo odhalit, že atmosféra exoplanety obsahuje malé množství oxidu titanatého (TiO), vody a stopy sodíku.

Titanový filtr

Oxid titanatý na Zemi najdeme jen zřídka, je však známo, že se vyskytuje v atmosférách chladných hvězd. V atmosférách horkých extrasolárních planet, jako je WASP-19b, může plnit úlohu složky absorbující teplo. Pokud se molekuly vyskytují v dostatečně vysoké koncentraci, zabraňují šíření tepla atmosférou a vytvářejí podmínky pro vznik teplotní inverze – teplota je vyšší v horních vrstvách atmosféry a klesá do hloubky. Podobnou úlohu v zemské atmosféře plní ozón – díky jeho působení vzniká teplotní inverze ve stratosféře.

„Přítomnost oxidu titanatého v atmosféře planety WASP-19b může mít významný vliv na teplotní profil atmosféry a její cirkulaci,“ vysvětluje další člen týmu Ryan MacDonald z Univerzity v Cambridgi.

Nová informace o přítomnosti oxidů kovů jako je titan i dalších složek umožní mnohem detailnější modelování planetárních atmosfér. V budoucnosti, jakmile astronomové budou schopni pozorovat atmosféry potenciálně obyvatelných extrasolárních planet, poskytnou vylepšené modely mnohem lepší představu, jak tato pozorování interpretovat.

  • Zdroj textu
    Evropská jižní observatoř
  • Zdroj fotografií
    ESO/M. Kornmesser

Další články v sekci