Družice Spojených arabských emirátů a Číny dorazily na oběžnou dráhu Marsu

Sonda Al-Amal dorazila po sedmi měsících ke svému cíli a po 494 milionech kilometrů dlouhé cestě byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu Marsu. Jen o několik hodin později se k ní připojila i čínská sonda Tchien-wen
11.02.2021 - Martin Reichman


Al-Amal je první meziplanetární výpravou arabského státu a vesmírná agentura SAE se zároveň navedením sondy na oběžnou dráhu rudé planety stala teprve pátou na světě, které se to podařilo. Během včerejška se k Al-Amal připojil i čínský aparát Tchien-wen, který má za tři měsíce spustit na povrch planety robotické vozítko. Příští týden tam také hodlá přistát americká vesmírná agentura NASA se svým dalším automatickým průzkumníkem Perseverance.

Zaostřeno na klima

Sonda Al-Amal se vydala na cestu 21. července z japonského vesmírného střediska Tanegašima. Jejím úkolem bude z oběžné dráhy monitorovat atmosféru Marsu a zaznamenávat klimatické změny. Vůbec poprvé půjde o zkoumání plynného obalu této planety v různých obdobích roku. Mise SAE přišla na zhruba 200 milionů dolarů a na vývoji a stavbě sondy emiráty spolupracovaly s americkými vzdělávacími institucemi.

„Toto je nejvzdálenější místo ve vesmíru, kam se Arabům kdy v historii podařilo dostat... Naším cílem je dát všem Arabům naději, že jsme schopni konkurovat zbytku světa,“ okomentoval úspěch mise premiér Spojených arabských emirátů šajch Muhammad bin Rášid Ál Maktúm. Abú Zabí už má i další smělé plány v dobývání vesmíru: v roce 2024 chtějí SAE na Měsíc poslat vlastní lunární rover

TIP: Čínská sonda, která chce přistát na rudé planetě, poprvé vyfotila svůj cíl

Výrazně ambicióznějším projektem je čínská mise Tchien-wen, která počítá s vysazením robotického roveru na povrch Marsu již v letos v květnu. Pokud bude přistání úspěšné, stane se Čína teprve třetí zemí, které se podařilo na sousední planetu Země úspěšně dopravit vědecké zařízení; po USA a bývalém Sovětském svazu. Robotický výzkumník by měl bádat v oblasti Utopia Planitia na severní polokouli rudé planety po dobu 90 dní. Jde o oblast, kde v minulosti přistály i americké sondy Viking 1 (1976) a Pathfinder (1997).

  • Zdroj textu
  • Zdroj fotografií
    ESO (M. Kornmesser), Čínský národní vesmírný úřad (CNSA), Vesmírná agentura SAE (UAESA)

Další články v sekci