Drtivý střet: 74 minuty po půlnoci narazí sonda DART do planetky Dimorphos

Už jen poslední hodiny nás dělí od chvíle, kdy americká sonda DART narazí do planetky Dimorphos. Cílem experimentu je drobně pozměnit oběžnou dráhu planetky
26.09.2022 - Michael Voplatka
NASA/Johns Hopkins APL, Steve Gribben, CC BY-SA 4.0)

" data-thumb="/sites/default/files/styles/x_100/public/clankyold/obrazky/1/6/6/4/1/4/3/6/8/0/dart-zoom_bkg-nologos1_0.jpg?itok=YHEBN5Oe" data-img="/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/6/6/4/1/4/3/6/8/0/dart-zoom_bkg-nologos1_0.jpg?itok=7x2if2pC" data-full="/sites/default/files/styles/x1200/public/clankyold/obrazky/1/6/6/4/1/4/3/6/8/0/dart-zoom_bkg-nologos1_0.jpg?itok=gv5hjoK5">


Loni v listopadu zamířila do meziplanetárního prostoru sonda DART v režii NASA. Ke svému cíli – necelý kilometr velké blízkozemní planetce Didymos a jejímu měsíčku Dimorphos, který měří 160 metrů, sonda dorazí 74 minuty po úterní půlnoci. A právě do něj má automat narazit rychlostí 6,6 km/s.

Původně šlo o společnou misi USA a Evropy. V roce 2020 se měl k dvojplanetce vydat evropský průzkumník AIM alias Asteroid Impact Mission, s cílem studovat obě tělesa z oběžné dráhy. O rok později by se dostala ke slovu i DART: Narazila by do měsíčku Dimorphos a následky by zblízka sledovala právě sonda AIM. Evropská kosmická agentura bohužel účast na projektu z finančních důvodů zrušila, NASA však v plánu pokračuje. Vliv impaktu na oběžnou dráhu budou pozorovat také pozemské teleskopy a radiobservatoře. 

Kvůli svému sebevražednému účelu nenese DART žádné vědecké přístroje. Na palubě se nachází pouze kamera DRACO, odvozená od známého protějšku LORRI ze sondy New Horizons. DRACO poslouží k autonomní navigaci stroje a k jeho navedení přímo do středu měsíčku. Očekávaná změna rychlosti souputníka by se měla pohybovat v řádu desetin milimetru za sekundu. 

Ve ménu planetární obrany

Proč ovšem posílat na roční cestu drahý stroj, aby zanikl při nárazu se sotva postřehnutelnými následky? Celý projekt má totiž ověřit jednu z možností ochrany Země před ničivou srážkou s cizím tělesem. Několik desetin milimetru za sekundu neznamená téměř nic, ale za pár let se taková drobná změna projeví v trajektorii objektu v řádech kilometrů. Včasný zásah nebezpečného vetřelce na kolizním kurzu se Zemí by tak mohl odvrátit katastrofu. Nicméně měření popsaných změn dráhy planetky by bylo velmi nepřesné a trvalo by dlouho. Právě proto NASA zvolila drobný měsíček obíhající malou planetku, kde bude posun trajektorie patrný takřka okamžitě: Konkrétní čísla bychom měli mít k dispozici nejpozději týden po impaktu.

TIP: Čína plánuje v roce 2025 taranovat potenciálně nebezpečnou planetku

Přestože Evropa účast na misi zrušila, sonda DART neputuje k cíli sama. Jako spolucestující se s ní veze italský cubesat LICIACube, který se deset dní před srážkou oddělí a během průletu bude střet monitorovat dvěma kamerami. V roce 2024 by pak měla k planetce Didymos odstartovat nová evropská mise Hera: O tři roky později se usadí na její oběžné dráze a bude podrobně studovat následky pět let starého drtivého setkání.


Další články v sekci