Dobře fungující střevní mikroflóra je pro vytrvalostní běžce klíčová
Složení a stav mikroflóry v našem trávicím traktu ovlivňuje mnoho dalších částí a pochodů v lidském těle. Vědci přitom nacházejí stále nové a nové souvislosti mezi střevními bakteriemi a lidským zdravím, kondicí a chováním. V některých případech jde o dopady až nečekaně přímé.
Týká se to i nového výzkumu britských odborníků, publikovaného v magazínu mSystems Americké společnosti pro mikrobiologii. Dr. Darren Smith, který je docentem v oboru biologie bakteriofágů na oddělení aplikované biologie, se společně s kolegy zaměřil vztah mezi střevní mikroflórou a výkonem na dlouhých běžeckých tratích. Vědci za tímto účelem uspořádali experiment, jehož účastníci dostávali buď stravu bohatou na proteiny, nebo bohatou na sacharidy. Badatelé poté sledovali vliv stravy na mikrobiom a atletické výkony.
Bakterie a atletika
Z výsledků experimentu vyplynulo, že strava bohatá na proteiny ve skutečnosti narušuje stabilitu společenstva střevních bakterií. Došlo ke značnému snížení jejich diverzity. Badatelé také zjistili, že se u lidí, kterých se to týkalo, o 23,3 procent zhoršil čas v atletickém testu. Naopak u účastníků experimentu, kteří si dopřávali hodně sacharidů, došlo k vylepšení střevní mikroflóry i času v testu (o 6,5 procenta).
„Naše výsledky naznačují, že strava bohatá na proteiny může mít negativní vliv na mikrobiom střev,“ shrnuje Justin Roberts z Univerzity Anglia Ruskin. „Naproti tomu strava plná sacharidů, která obsahuje různá semena a zeleninu, vede k větší stabilitě střevní mikroflóry.“
TIP: Bakterie milují pivo: Jeden ležák denně zvyšuje pestrost střevní mikroflóry
Použitá strava byla v obou případech pečlivě vyvážená. Podle vědců je proto nepravděpodobné, že by samotný vysoký obsah proteinů přímo snižoval výkonnost při běhu na dlouhou trať. Jsou proto přesvědčeni, že strava působí na atletický výkon nepřímo, prostřednictvím střevních bakterií.
-
Zdroj textu
MedicalXpress, New Atlas
-
Zdroj fotografií