Dnes nás čeká částečné zatmění Slunce: Úplné bude k vidění až za 114 let
Částečné zatmění Slunce odstartuje v dopoledních hodinách, bude však poněkud nesmělé. Měsíc, který jej vyvolá nasunutím mezi Zemi a Slunce, se bude zdráhat „zakousnout“ se do naší denní hvězdy pořádně. Zažijeme zkrátka jen částečné zatmění a i v tom nejlepším případě zakryje zemský souputník pouze 17 % průměru zářivého slunečního disku.
Ukousnuto Měsícem
Přesný start zatmění bude záležet na tom, odkud z České republiky jej budete sledovat. Následující časové údaje se vztahují k 50. rovnoběžce severní šířky a 15. poledníku východní délky, tedy k souřadnicím přibližně v centru naší země. Budete-li se nacházet v západní části republiky, počítejte s několikaminutovým předstihem, zatímco ve východní polovině naopak s obdobně dlouhým zpožděním. Ať už se ovšem budete na zatmění dívat odkudkoliv, vždy dodržujte všechna nezbytná bezpečnostní opatření (viz Jak si bezpečně užít zatmění Slunce?).
První náznak temné měsíční siluety se na Slunci objeví v 11:44 SELČ, a to při pravém horním okraji jeho disku. V následujících 112 minutách jej Měsíc „olízne“ shora, přičemž maximální fáze zatmění nastane ve 12:39. Tehdy zůstanou odhaleny zhruba čtyři pětiny Slunce, načež se úkaz přehoupne do druhé poloviny: Okrouhlý obrys zemského průvodce bude z naší hvězdy pomalu ustupovat směrem k jejímu levému hornímu okraji a ve 13:36 nebeské představení skončí.
Kdy příště?
Dalšího slunečního zatmění, opět částečného, se u nás dočkáme již 25. října 2022, kdy Měsíc zakryje Slunce téměř z poloviny. Okouzlující úplný úkaz se však bude našim zeměpisným šířkám ještě dlouho vyhýbat, konkrétně do 7. října 2135. Časově, ale i geograficky nejpřístupnější úplné zatmění se tak odehraje 12. srpna 2026 ve Španělsku.
Jak si bezpečně užít zatmění Slunce?
Chcete-li si zatmění Slunce opravdu užít, neobejdete se bez pomůcek, které dostatečně a bezpečně utlumí jeho jas. Platí to pro pozorování jak pouhýma očima, tak dalekohledem. V prvním případě nabízejí ideální řešení speciální brýle, jež zakoupíte na hvězdárnách a planetáriích nebo v prodejnách s astronomickou optikou. Eventuálně můžete použít i stínicí skla č. 13 či 14, která se používají do svářečských kukel a seženete je za pár desítek korun.
Při pozorování dalekohledem musíte být ještě obezřetnější, neboť přístroj účinně soustředí světlo i teplo do jednoho bodu, podobně jako lupa. Nikdy se skrz něj proto nedívejte do Slunce přímo – riskovali byste vážné poškození zraku! Také v uvedeném případě je nejlepší spolehnout se na vhodné filtry, které se umisťují před objektiv. Neimprovizujte, ale vždy si kupte certifikovaný filtr: Má podobu pokovené fólie a ve formátu A4 jej prodávají obchody s astronomickým vybavením zhruba za 600 Kč. Nebo použijte metodu tzv. projekce, kdy si obraz Slunce promítnete skrz dalekohled na bílé stínítko. Jen je pro něj potřeba najít vhodnou vzdálenost od okuláru a poté přístroj zaostřit. Mějte také na paměti, že se zejména plastové i skleněné části okuláru mohou vlivem procházejícího světla intenzivně zahřívat.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií
Wikimedia Commons, Tomruen, CC0
Jan Píšala (grafika, se souhlasem k publikování)