DNA sekvence dávného viru zvyšuje riziko injekčního užívání drog

Co přinutí lidí mávnout rukou nad všemi riziky a pustit se do nitrožilního užívání drog? Nepochybně v tom hraje roli spousta složitých sociálních faktorů a vlivů prostředí. Vědci se ale domnívají, že takové chování má i podstatnou dědičnou složku. Významnou roli v riskantním nitrožilním užívání drog zřejmě hraje gen RASGRF2, který ovlivňuje tvorbu dopaminu, jedné z molekul, které mají ohromný účinek na celý nervový systém a působí na nálady i chování každého člověka. Dopamin také úzce souvisí se vznikem závislostí.

V lidském genomu jsou ale i jiné věci, než jenom geny. Je plný DNA různého původu a nemalou část z nich tvoří sekvence bývalých virů, které v lidech uvízly a už v nich zůstaly. Některé takové sekvence ještě nejsou úplně „mrtvé“ a občas skáčou po určitých místech v genomu.

TIP: Dávný virus v lidském genomu chrání zárodky našich dětí

Jednou z takových sekvencí je i HERV-K HML-2, pocházející od retroviru, který vstoupil do našich předků nejméně před 250 tisíci lety. Sekvence HERV-K HML-2 má přitom tu nepříjemnou vlastnost, že může skočit do zmíněného genu RASGRF2 a ovlivnit tím produkci dopaminu. Vědci nedávno zjistili, že mezi závislými, kteří užívají injekčně drogy, je zvýšený počet lidí, u nichž sekvence dávného viru skočila do genu RASGRF2. Starobylý virus tak o sobě stále dává vědět.