Diamantový déšť je na Uranu a Neptunu zřejmě běžnější, než vědci předpokládali

Planety, které označujeme jako plynné obry, představují extrémní světy, kde panují pro pozemšťana jen obtížně představitelné podmínky. Specifickou podskupinou plynných obrů jsou ledoví obři (v rámci Sluneční soustavy Neptun s Uranem), u nichž odborníci předpokládali existenci podmínek, umožňujících vznik „diamantových dešťů“. Předpovědi potvrdil i dřívější výzkum, při kterém se vědcům podařilo napodobit extrémní podmínky panující hluboko v nitru ledových obrů.

Mezinárodní tým, který vedl Dominik Kraus z německého výzkumného centra Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf (HZDR), pokračoval v těchto pozoruhodných experimentech. Vědci při nich vyzkoušeli nový materiál, který více připomíná chemické složení Uranu a Neptunu. Může to znít úsměvně, ale badatelé použili kusy PET lahví (polymer polyethylentereftalát).

Diamanty z PET lahví

Proč právě takový materiál? „Polymer PET obsahuje správný poměr uhlíku, vodíku a kyslíku, který je velmi blízký prostředí z nitra ledových obrů,“ vysvětluje Kraus. Experimenty probíhaly v zařízení Matter in Extreme Conditions (MEC) s vysokoenergetickým laserem, které se nachází v americké Národní urychlovačové laboratoři SLAC, v kalifornském Menlo Parku.

Badatelé zjistili, že na vznik „diamantového deště“ má zásadní vliv kyslík. Jeho přítomnost zvyšuje pravděpodobnost výskytu diamantů, které pak vznikají v širším rozmezí podmínek. To znamená, že se diamantový déšť může vyskytovat na více různých planetách a může být podstatně častější, než se dříve předpokládalo. 

Dalším krokem na cestě za pochopením vzniku diamantových dešťů mají představovat experimenty s kapalnými vzorky, které obsahují etanol, vodu a čpavek, tedy látek, které jsou podle současných poznatků na Uranu a Neptunu ve velké míře zastoupené.

TIP: Britský milionář chce vyrábět ekologické diamanty z oxidu uhličitého

Výzkum diamantového deště je pochopitelně zajímavý pro planetární vědce. Získané poznatky bychom ale mohli využít praktickým způsobem i na Zemi. Například při výrobě nanodiamantů, které mohou mít velmi široké uplatnění, od medicíny a diagnostiky, až po průmyslovou výrobu a kvantovou elektroniku.