Dechberoucí várka snímků z dalekohledu Jamese Webba

Mlhovina Carina

Prvním z nich je snímek rozlehlé mlhoviny Carina, která je od Země vzdálená 7600 světelných let. Tato emisní mlhovina z jižního souhvězdí Lodního kýlu (Carina) je jednou z největších oblastí ionizovaného vodíku, označovaných jako oblasti HII, v Mléčné dráze. Je domovem hvězd mnohokrát větších než Slunce a dalších, které se v ní rodí. Snímek JWST ukazuje takzvané kosmické útesy, které připomínají skalnaté hory za měsíčního svitu. Jejich nejvyšší vrcholky na délku měří až sedm světelných let. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)

Stephanův kvintet

Zařízení zaměřilo také takzvaný Stephanův kvintet – pětici jasných galaxií ve směru souhvězdí Pegase. Nejjasnější z celé pětice, galaxii NGC 7320 od nás dělí asi 39 milionů světelných let a se zbytkem skupiny nemá nic společného, kromě toho, že se při pohledu od Země promítá do téže oblasti.

Další čtyři galaxie NGC 7317, NGC 7318a, NGC 7318b a NGC 7319 tvoří gravitačně vázaný systém, někdy nazývaný Hicksonova kompaktní skupina 92 (HCG 92). Tyto tedy vzájemně interagují a dvě z nich galaxie NGC 7318 a a b spolu dokonce kolidují. Čtveřice přitom leží od Slunce téměř desetkrát dále než pátá z galaxií, ve vzdálenosti asi 300 milionů světelných let. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)

Jižní prstencová mlhovina

Vesmírný teleskop Jamese Webba zachytil i planetární mlhovinu NGC 3132, objevenou v roce 1835 známým astronomem Johnem Herschelem při jeho průzkumu jižní oblohy. Nachází se přibližně 2500 světelných let od Země v souhvězdí plachty z bývalé Lodě Argonautů. Tento obří a rozpínající se oblak plynu obklopuje zhroucenou hvězdu – bílého trpaslíka, který obíhá kolem společného gravitačního centra s další hvězdou. Dalekohled nabídl dva různé pohledy na stejný objekt – snímek vlevo je pořízený detektorem NIRCam (Near Infrared Camera), snímek vpravo pomocí MIRI (Mid-Infrared Instrument), který umožňuje studovat i chemické složení mezihvězdného prostředí. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)

Exoplaneta WASP 96b

Posledním dnes zveřejněným snímkem je spektrografická analýza obří planety WASP-96, která se skládá zejména z plynu. Tato exoplaneta se nachází téměř 1 150 světelných let od Země a svou hvězdu oběhne za 3,5 pozemského dne. Objevena byla v roce 2014. WASP-96 je velká zhruba jako Jupiter, má ale jen polovinu jeho hmotnosti. Při analýze exoplanety teleskop odhalil přítomnost vodní páry, přičemž tento způsob získání dat mohou astronomové použít při dalším pátrání po obyvatelných planetách.

Planetu WASP-96 b pozoroval Webbův dalekohled 21. června po dobu asi 6,5 hodiny. Spektrum a světelnou křivku pořídil přístroj Near Infrared Imager and Slitless Spectrograph (NIRISS). Samotné pozorování je důležité nejen kvůli samotným vědeckým výsledkům, ale též jako příslib dalších objevů. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)

Webbovo první hluboké pole

Snímek označovaný jako Webbovo první hluboké pole, je prvním zveřejněným barevným obrazem, který dalekohled Jamese Webba pořídil. Infračervený obraz zachycuje oblast masivní kupy galaxií známou jako SMACS 0723 ze souhvězdí Létající ryby, jak vypadala před 4,6 miliardy let. Na snímku jsou k vidění tisíce galaxií, včetně nejslabších objektů, jaké kdy byly pozorovány v infračervené oblasti. Ty nejvzdálenější pozorujeme v době, jak vypadaly krátce po Velkém třesku – před 13 miliardami let. Takto hluboký pohled je dán hmotností kupy galaxií SMACS 0723, která dalekohledu JWST posloužila jako gravitační čočka. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)