Dávní Anasaziové přežívali nejhorší sucha díky ledu z lávových tunelů

Anasaziové, známí též jako původní Pueblané, byli dávnou kulturou indiánů z oblasti Čtyř rohů, tedy z místa, kde se setkávají hranice amerických států Utah, Colorado, Nové Mexiko a Arizona. Byli to stavitelé puebel, městských komunit, často umístěných na nepřístupných místech. Někdy mezi 12. a 15. stoletím našeho letopočtu z neznámých příčin zmizeli.

Byli to také zemědělci s velkými znalostmi astronomie, s rozvinutými rituály, po nichž zůstaly stovky puebel a ohromné množství archeologických nálezů. Jejich civilizace byla jednou z nejvíce pokročilých na amerických kontinentech. Přesto je pro archeology do značné míry záhadou, jak Anasaziové mohli fungovat dlouhé tisíce let ve zdejších badlands, vyprahlé pustině, kde bývají strašlivá sucha.

TIP: Tajemství oblasti Nazca: Podzemní akvadukty zavlažovaly vyprahlou krajinu

Bogdan Onac z americké University of South Florida a jeho tým to zřejmě konečně zjistili. Dávní obyvatelé puebel přežívali devastující sucha tak, že se přesunuli do zdejších jeskyní a lávových tunelů, v nichž rozpouštěli prastarý led a získávali tak vodu. Badatelé k tomu dospěli díky přesnému radiokarbonovému datování uhlíků, které v lávových tunelech objevili.

Ukázalo se, že tehdejší lidé přicházeli do jeskyní, kde zakládali malé ohně. Díky jejich žáru se rozpouštěl led, který tam byl ve velkých množstvích. Zkoumané jeskyně se nacházejí v nadmořské výšce přes 2200 metrů a ještě dnes v nich jsou zbytky ledu. Původně byly zřejmě z části ledem vyplněné.