Co pohání hvězdný vítr?

Hvězdný vítr představuje vnější atmosféru stálice neustále se rozpínající do okolního prostoru. Existuje mnoho typů hvězdných větrů a liší se zejména mechanismem svého pohonu, který nejčastěji souvisí s typem hvězdy, u níž se vyskytují. U chladných stálic typu Slunce obvykle vítr pohánějí urychlující procesy v magnetosféře. Zmíněné pochody se přitom dosud nepodařilo zcela uspokojivě vysvětlit ani v případě naší hvězdy.

TIP: Nejsilnější vichr ve vesmíru se žene rychlostí 200 milionů kilometrů v hodině

Naproti tomu větry u horkých stálic běžně pohání silné záření, které od nich uniká. Dosahuje značné intenzity a maxi­mum jeho vyzařování se vlivem teploty stálice posouvá do spektrálních oblastí, v nichž se ve vodíkově-heliovém plynu vyskytuje například množství spektrálních čar. Zde tedy snadno dochází k absorpci záření a předání významného pohybového impulzu: Vzniká tzv. tlak záření, směřuje převážně ven od hvězdy, a urychluje tak látku vnější atmosféry unikající do prostoru.