Čínská sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce

Čínská kosmonautika si připsala další významný úspěch. Vůbec poprvé se podařilo přistání na odvrácené straně Měsíce. „Temná strana“ Měsíce je přitom z hlediska přistání považována za mimořádně nevhodnou – na rozdíl od přivrácené strany je tato část Měsíce hornatá, zvlněná a posetá množstvím kráterů.

Za místo přistání byl zvolen Von Karmánův kráter v Aitkenově pánvi, nacházející se blízko jižního pólu Měsíce. Na měsíční povrch dosedla tato 1 200 kilogramů vážící sonda i s nákladem v podobě 140kilogramového robotického vozítka. Zařízení má zkoumat strukturu a minerální složení terénu. Na palubě sondy jsou podle dřívějších zpráv i semínka rostlin (brambor a huseníčku rolního). Vědci se budou snažit zjistit, zda je možné pěstovat zeleninu v uzavřeném prostoru a při nízké gravitaci na měsíčním povrchu. Vedle rostlin sebou sonda nese i náklad housenek bource morušového.

Sonda i rover jsou podle informací Čínské akademie vesmírných technologií (CAST) vylepšenou verzí sondy Čchang-e 3 a roveru přezdívaného Nefritový králík. Ten byl na povrch Měsíce vysazen již v prosinci 2013 a přes počáteční výrazné technické problémy fungoval v omezeném režimu do poloviny roku 2016. Původní životnost byla přitom plánována na pouhé 3 měsíce. Nová verze by podle čínských inženýrů měla být mnohem spolehlivější.

TIP: První čínské kroky k Měsíci: Minulost a budoucnost sond Čchang-e

Unikátní je mise i z hlediska komunikace. Vzhledem k místu přistání není možné ze Země komunikovat se zařízeními na povrchu Měsíce napřímo. Komunikaci tak zprostředkuje retranslační satelit, který se nachází na dráze kolem libračního centra L2 soustavy Země-Měsíc, ve vzdálenosti 65 až 85 tisíc kilometrů za Měsícem. Satelit, který nese jméno Čchüe-čchiao (Queqiao), do své cílového umístění vyrazil již v předstihu v květnu 2018, bude fungovat jako komunikační most. Na tento jeho význam ostatně odkazuje i pojmenování vycházející z čínské mytologie. Čchüe-čchiao totiž v překladu znamená „Stračí most“.

Průkopnické přistání demonstruje čínské ambice na poli vesmírného průzkumu. Země středu se chystá vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dál bádat na Měsíci. Podle stávajících plánů má v roce 2030 na Měsíci přistát i první Číňan.