Ceres měla v minulosti podpovrchový oceán: Jeho zbytky možná stále existují

Minerály objevené sondou Dawn na povrchu Ceres naznačují, že tato trpasličí planeta v minulosti měla rozsáhlý podpovrchový oceán. Dvě nezávislé studie se nyní pokoušejí nalézt odpověď, co se s tímto vodním světem stalo.

Vodní svět pod pevnou slupkou

Mezinárodní tým odborníků v čele s Antonem Ermakovem z JPL se ve své studii zaměřil na evoluci tvaru a gravitačního pole Ceres. Data gravitačního měření zaznamená sondou Dawn ukázala, že Ceres byla v minulosti geologicky aktivní. Výpočty vědců potvrzuje existence trojice velkých kráterů Occator, Kerwan a Yalode i Ahuna Mons, nejvyšší hory na povrchu trpasličí planety. Všechny tyto útvary podle vědců vznikly v důsledku geologických změn a kryovulkanismu.

TIP: Útvar na povrchu planetky Ceres připomíná pyramidu: Má velikost Kilimandžára

Měření také ukazují, že hustota kůry Ceres je překvapivě nízká – spíše než hornině odpovídá svou hustotou ledu. To je ovšem v rozporu s dřívějšími zjištěními, podle kterých není led dominantní složkou kůry Ceres.

Odpověď na tento rozpor zdá se přináší druhá vědecká studie, zveřejněná nedávno v magazínu Earth and Planetary Science. Podle vědců by kůru Ceres mohla tvořit směs ledu, solí, hornin a tzv. klatrátů – molekul vody obalených plynem. Tento typ konstrukce je stokrát až tisíckrát pevnější než běžný led.

Tato vysokopevnostní kůra by podle vědců mohla spočívat na výrazně měkčí vrstvě, pravděpodobně tvořené kapalinou. Kombinace rozsáhlého podpovrchového oceánu a vysokopevnostní slupky by podle vědců umožňovala vznik dnešních geologických útvarů a zjištěných topografických anomálií. Zároveň vědci nevylučují, že by části dávného oceánu mohly pod povrchem Ceres přetrvat do dnešních dnů.