Cenný úlovek: Umělá inteligence vystopovala galaxii velice vzácného druhu

Kyslík je pro nás symbolem prostředí, v němž může fungovat život. Na úrovni galaxií ale představuje něco úplně jiného. Kyslík je totiž vedlejším produktem procesů, které probíhají v nitru hvězd. Čím více se v dané galaxii nachází kyslíku, tím starší ta galaxie obvykle je. Astronomové teď ale objevili galaxii, která se v tomto směru vymyká našim zkušenostem.

Japonský astronom Takashi Kojima z University of Tokyo a jeho tým nedávno našli galaxii, která má úplně nejméně kyslíku ze všech známých galaxií. Jde o galaxii HSC J1631+4426, která je od nás vzdálená 450 milionů světelných let a nachází se v severním souhvězdí Herkula. V této galaxii je jenom 1,6 % kyslíku v porovnáním s množstvím kyslíku, jaké obsahuje naše Slunce. Podle astronomů v této galaxii sotva začala tvorba nových hvězd.

Objev umělé inteligence

Jak je to v astronomii stále častější, významné zásluhy na objevu galaxie HSC J1631+4426 si připsala umělá inteligence. Kvůli objevu galaxie s extrémně nízkým množstvím kyslíku bylo totiž nutné pečlivě prohledat ohromné množství dat, které nashromáždil havajský teleskop Subaru. Z více než 40 milionů galaxií na snímcích Subaru umělá inteligence vytipovala 27 kandidátů. Z nich má nejméně kyslíku právě galaxie HSC J1631+4426. 

TIP: Extrémní vzácnost: Astronomové objevili galaxii se dvěma prstenci

Další zajímavostí této pozoruhodné galaxie je, že je velice lehká. Váží „jen“ jako zhruba 0,8 milionu Sluncí. Na galaxii je to dost málo. Odpovídá to zhruba jedné stotisícině hmoty Mléčné dráhy. Spíše než galaxii se hmotnost galaxie HSC J1631+4426 blíží kulové hvězdokupě, jaké známé v Mléčné dráze. Pro astronomy je tato galaxie nesmírně cenná. Představuje objekt, který vznikl až relativně pozdě v historii vesmíru a mohl by přinést nové informace o vzniku a vývoji galaxií.