Cena nejvyšší: Šest vesmírných havárií, při kterých umírali lidé
Apollo 1: Požár v kabině
kdy: 27. ledna 1967 | počet obětí: 3
Mezi zmíněných osmnáct ztracených životů nepočítáme oběti havárie Apolla 1, zničeného během pozemních příprav. Jednalo se o nácvik předstartovních operací, včetně prověrky nouzového opuštění kabiny: 27. ledna 1967 se posádka chystala v lodi usazené na vrcholu Saturnu IB, vztyčeného na rampě. V důsledku závady na kabeláži však ve velitelské kabině vypukl požár a v atmosféře z čistého kyslíku se rychle šířil. Uvnitř uhořeli tři astronauti – Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Pro další lety byly veškeré hořlavé materiály nahrazeny a změnil se systém otevírání vstupního průlezu. (foto: Wikimedia Commons, Kipp Teague 1 + 2, CC0)
Sojuz 1: Selhání padáku
kdy: 24. dubna 1967 | počet obětí: 1
Start nové kosmické lodi Sojuz, která měla nahradit již nevyhovující kabiny Vostok a Voschod, byl očividně uspěchaný. Uskutečnil se 23. dubna 1967 a na palubě se nacházel jediný muž, nejzkušenější sovětský kosmonaut Vladimir M. Komarov. Původně se plánovalo připojení k Sojuzu 2 s následnou záměnou části posádky. Vzhledem k problémům s řízením „jedničky“ se však program mise změnil a na 18. oběhu Země zahájil Komarov návrat. Jenže padákové šňůry se zamotaly a kabina narazila do zemského povrchu rychlostí asi 40 m/s. Kosmonaut neměl šanci přežít. (foto: Roskosmos, CC0)
Sojuz 11: Ztráta tlaku
kdy: 30. června 1971 | počet obětí: 3
Úkolem tříčlenné posádky Sojuzu 11 byl výzkum na orbitální stanici Saljut 1. Po třech týdnech pobytu ve vesmíru zahájila trojice Georgij Dobrovolskij, Vladislav Volkov a Viktor Pacajev návrat k Zemi. Během rozdělení lodi na jednotlivé úseky se ovšem ještě v prostoru kosmického vakua samovolně otevřel vyrovnávací ventil kabiny: Vyrovnává tlak uvnitř a běžně se uvolňuje až zhruba 4 km nad zemským povrchem. Po přistání lodi našli záchranáři posádku bez známek života. (foto: Getty Images)
Challenger: Exploze při startu
kdy: 28. ledna 1986 | počet obětí: 7
Osmadvacátého ledna 1986 se měla odehrát již 25. mise amerického raketoplánu. Na řadě byl Challenger se sedmičlennou posádkou – včetně Christy McAuliffeové, vítězky programu „Učitel v kosmu“. Jenže 73 sekund po startu, kdy byly stále ještě v chodu motory na tuhé palivo, zahalila stroj ohnivá koule a oblak dýmu. V důsledku silných mrazů selhalo těsnění mezi jednotlivými segmenty startovacího motoru, poškodily se stěny nádrže na kapalné pohonné látky a následoval výbuch. Výsledkem byla ztráta sedmi lidských životů a zkáza raketoplánu. Starty kosmických letounů se pak na dva a půl roku přerušily. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)
Columbia: Zkáza při návratu
kdy: 1. února 2003 | počet obětí: 7
Ke druhé havárii amerického raketoplánu došlo 1. února 2003. Columbia, vracející se z dvoutýdenní mise STS-107, se krátce před přistáním rozpadla ve výšce 63 km nad Zemí a sedmičlenná posádka včetně prvního izraelského kosmonauta zahynula. Havárii zapříčinilo poškození tepelné izolace náběžné hrany levého křídla, a to již krátce po vzletu v důsledku srážky s odpadlým kusem tepelné ochrany palivové nádrže letounu. V místě poškození přitom teploty během přistání stoupaly nejvýš. Vzniklou trhlinou se žhavé plazma dostalo dovnitř křídla a způsobilo jeho destrukci. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)
R-16: Nedělinova katastrofa
Kdy: 24. října 1960 | Počet obětí: 74
Největší z popisovaných katastrof se odehrála 24. října 1960 na kosmodromu Bajkonur, když explodovala vyvíjená vojenská raketa R-16. Její start zmařila technická závada, takže bylo nutné provést opravy a nosič zůstal na rampě s nádržemi plnými paliva. Při odstraňování problémů však došlo k nechtěnému zážehu motorů druhého stupně a R-16 se vmžiku proměnila v obrovskou ohnivou kouli, která sežehla rampu i její okolí. Lidé v blízkosti rakety zahynuli, dál od výbuchu utrpěli popáleniny či otravu. Podle oficiálních zdrojů si neštěstí vyžádalo 74 obětí, včetně velitele raketových vojsk maršála Mitrofana Nedělina. Jiné prameny uvádějí až 165 mrtvých. (foto: Aerospaceweb, CC0)
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií
Wikimedia Commons, Kipp Teague 1 + 2, CC0
Roskosmos, CC0, Getty Images,
Wikimedia Commons, NASA 1 + 2, CC0, Aerospaceweb, CC0
