Časová osa: Jak se vyvíjely dalekohledy pro průzkum vesmíru

1608 Nizozemský brusič čoček a výrobce brýlí Hans Lippershey zhotovil první jednoduchý zdokumentovaný dalekohled.

1609 Anglický astronom a matematik Thomas Harriot nakreslil první mapu Měsíce na základě pozorování dalekohledem (o čtyři měsíce dříve než Galilei).

1609 Galileo Galilei použil primitivní dalekohled k pozorování vesmíru.

1611 Christopher Scheiner zkonstruoval podle Keplerova návrhu dalekohled skládající se ze dvou spojných čoček.

1668 Isaac Newton navrhnul dalekohled, jehož objektiv tvořilo zrcadlo, nikoliv čočka; došlo tak k odstranění barevné vady.

1670 Johannes Hevelius zkonstruoval čočkový dalekohled dlouhý 42 m.

1789 Anglický astronom William Herschel, který v roce 1781 objevil planetu Uran, zkonstruoval dalekohled o délce 12 m. Přístroj byl však vzhledem ke svému průměru a hmotnosti méně efektivní, než se očekávalo. 

1840 John William Draper pořídil první fotografii Měsíce pomocí tzv. daguerrotypie – metody vyvinuté Louisem Daguerrem.

1845 Lord Rosse z Irska dokončil stavbu zrcadlového dalekohledu (reflektoru) o průměru objektivu 1,8 m a objevil jím první spirální mlhovinu.

1882 U. S. Naval Observatory (USNO) ve Washingtonu vyslala osm expedic do různých částí světa, aby uskutečnily pozorování přechodu Venuše přes sluneční disk. Bylo pořízeno přibližně 1 700 expozic.

1897 Na Yerkesově observatoři byl zhotoven čočkový dalekohled o průměru 102 cm a doposud představuje největší čočkový dalekohled (refraktor) na světě.

1917 Na observatoři Mount Wilson v Kalifornii byla zahájena pozorování dalekohledem o průměru 2,5 m, kterým Edwin Hubble v roce 1924 změřil vzdálenost mlhoviny v Andromedě.

1930 Clyde Tombaugh objevil planetu Pluto (nyní trpasličí planetu) na arizonské Lowellově observatoři ve Flagstaffu. K pořízení jejích fotografií použil dalekohled o průměru 33 cm.

1930 Estonský astronom a optik Bernhard Schmidt použil korekční desku, kterou umístil před vstup paprsků do dalekohledu k odstranění některých vad.

1931 Americký inženýr českého původu Karl Jansky objevil pomocí radioteleskopu zdroje rádiového záření přicházejícího z vesmíru.

1948 Do provozu byl uveden dalekohled o průměru 508 cm pojmenovaný Hale Telescope. Nachází se na vrcholu Palomar Mountain v Kalifornii.

1990 Na oběžnou dráhu kolem Země byl vypuštěn Hubble Space Telescope (HST) vybavený objektivem o průměru 2,4 m.

1993 a 1996 Na vrcholu vyhaslé havajské sopky Mauna Kea byly vybudovány dva dalekohledy o průměru 10 m s názvem Keck Telescope. Oba jsou vybaveny objektivy složenými z 36 segmentů.

2006 Do provozu byl uveden dalekohled LBT (Large Binocular Telescope) tvořený dvěma dalekohledy – každý o průměru 8,4 m – umístěnými na jedné montáži. Dalekohled byl postaven v Arizoně a dokáže pořizovat snímky s desetkrát lepším rozlišením než HST.

2020 Předpokládané první pozorování pomocí nového velkého evropského dalekohledu E-ELT o průměru 39,3 m.

Více se o historii pozemních dalekohledů dočtete příští víkend. Je na co se těšit.