Blízkého červeného trpaslíka obíhá planeta s hmotou poloviny Venuše a vodní svět

Červený trpaslík s označením L 98-59, z jižního souhvězdí Létající ryby, je od nás vzdálený pouhých 35 světelných let. Pozornost vědců si získal před dvěma lety, kdy u něj satelit TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) objevil trojici exoplanet. Nejnovější pozorování prostřednictvím dalekohledu VLT (Very Large Telescope) ukázala, že hvězdu ve skutečnosti může obíhat dokonce pětice planet – přičemž hned trojice z nich by ve svém nitru či v atmosféře mohla obsahovat vodu.

Nejbližší planeta, která nese označení L 98-59 b, má podle vědců poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. S velkou pravděpodobností jde o zcela suchý svět, nebo o svět obsahující jen malé množství vody. Podobné podmínky skýtá také druhá planeta L 98-59 c.

Vodní svět a skryté planety

Třetí planeta L 98-59 d je podle vědců mnohem zajímavější – voda by zde mohla tvořit až 30 % celkové hmotnosti tělesa a jednalo by se tedy o skutečný oceánský svět. Vodní planeta L 98-59 d se ale zřejmě nachází stále příliš blízko své mateřské hvězdě, takže by mělo jít o vodní, ale zároveň i velmi horký svět. Něco takového se poněkud vymyká naší představivosti, protože ve Sluneční soustavě nemáme ani vzdáleně podobné planety. 

Srovnání exoplanetárního systému hvězdy L 98-59 (nahoře) a vnitřní části Sluneční soustavy. (foto: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)

Týmu se dále podařilo objevit „skryté“ exoplanety, které dosud nebyly v systému L 98-59 zaznamenány. Odhalili čtvrtou planetu a mají podezření na přítomnost páté (zatím nepotvrzené), která leží v té správné vzdálenosti od hvězdy – v zóně, kde by na jejím povrchu mohla existovat kapalná voda. Podle astronomky Maríi Rosy Zapatero Osorio by planeta v obyvatelné zóně mohla mít atmosféru, která by teoreticky mohla umožnit existenci života a zajistit i jeho ochranu.

Výzva pro nové teleskopy

Tyto výsledky představují významný krok ve snaze o nalezení života na planetách velikosti Země mimo Sluneční soustavu. Členové týmu doufají, že budou dále pokračovat ve studiu tohoto systému prostřednictvím připravovaného kosmického teleskopu Jamese Webba, a také obřího dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope), který ESO buduje v chilské poušti Atacama, a který by měl zahájit vědeckou činnost v roce 2027.

TIP: Exoplaneta K2-18b u červeného trpaslíka by mohla být zvětšenou verzí Země

„Tato soustava je jen předzvěstí toho, co teprve přijde,“ okomentoval objev vedoucí týmu Olivier Demangeon. „Lidstvo pátrá po planetách podobných Zemi od samotného zrodu astronomie. A nyní se konečně přibližujeme okamžiku, kdy budeme schopni detekovat terestrickou planetu ležící v obyvatelné zóně své mateřské hvězdy a budeme moci zkoumat její atmosféru.“