Biftek vs. brokolice (1): O vegetariánství bez předsudků s odbornicí na výživu

Co říkáte na dnes stále populárnější trend vegetariánství a veganství? 

V prvé řadě je třeba říct, že vegetariánství nebo jeho další odvozené formy nejsou ve světě ničím novým. Historie vegetariánství se datuje až do starověké Indie a Řecka. Odmítání masa tehdy mohlo být čistě pragmatické – masa byl nedostatek nebo bylo příliš složité ho získat – ale šlo i o důvody duchovní. Ty souvisely s hlubším filozofickým názorem, že je správné vzdát se konzumace bytostí, které mají duši. Mezi ně se řadila i zvířata. Například v Řecku trend vegetariánství následovala celá řada orfiků, což bylo v té době poměrně rozšířené náboženské hnutí, k jehož slavným představitelům patřil například Pythagoras. 

Později jsme na bezmasé diety zapomněli? 

V období christianizace zbytků římského impéria ve 4. až 6. století se vegetariánství uplatňovalo stále méně, až z evropských stolů na nějakou dobu zmizelo. Udržovalo se už jen v klášterech, kde žili mniši v přísné askezi a vegetariánství praktikovali i za dob nejtemnějšího středověku. Zajímavé ovšem je, že žádný z těchto směrů se nevyhýbal konzumaci ryb, které se tehdy považovaly za posvátné, takže se jejich maso přijímat mohlo. Vegetariánství se vrátilo za období renesance – a právě tehdy se vytvořily zárodky směru, který později v 19. a 20. století přešel do podoby dnešního vegetariánství. 

Jak vypadá to dnešní vegetariánství? 

Ve svém základu vylučuje veškeré maso včetně toho rybího, ve svých odvozených formách má ještě další omezení: například laktovegetariánství povoluje mléčné výrobky, ale už ne vajíčka, vegani zase vylučují veškeré živočišné produkty jako mléko, med či vejce. S vegetariánstvím souvisí i otázka, zda hledáme prostou dietu, kdy nejíme maso a další produkty, či zda se jedná o součást nějakého vyššího konceptu, spojeného s neubližováním živým bytostem. 

A co člověk jako druh? Je evolučně vyvinutý jako všežravec, nebo může bez masa bez problémů fungovat? 

Z hlediska biologického na to můžeme nahlížet tak, že je člověk vybavený určitou délkou tlustého a tenkého střeva, která by nejspíše odpovídala zařazení mezi všežravce neboli omnivory, jsou ale i názory, že máme typicky býložravé střevo.

Existují ale i další názory, podle kterých je člověk fakultativní všežravec. To znamená, že je schopen přijímat maso, ale je i schopen žít bez masa, a to bez nezkrácené délky života. Naopak podle jiných teorií jsou lidé ve skutečnosti býložravci. Stoupenci tohoto názoru argumentují tím, že sice máme tesáky, ale ty vlastně neplní svoji pravou funkci a nejsou ani správně umístěné tak, aby nám jako predátorům umožnily vytrhávat maso z kořisti. Je ale potřeba říci, že všichni primáti jsou všežravci. Dokonce i „nejvegetariánštější“ ze všech primátů, což jsou orangutani a gorily, sice přijímají převáženě rostlinnou potravu, ale v jejich potravě se vyskytuje i určitý malý podíl masa.

K jakému názoru se přikláníte vy? 

Když to shrnu – primárně jsme asi nastaveni na to, abychom maso přijímali, ale jsme schopni žít i na bezmasé dietě, a to bez nezkrácené délky života – to znamená, že se dožijeme stejného věku jako lidé, kteří maso přijímají. Samozřejmě za předpokladu, že ve zbylé stravě bude zastoupeno dostatečné množství živin.

Existují dlouhodobé výzkumy, které by mapovaly účinky vegetariánství na lidský organismus? 

Ano a existuje i řada studií, které zkoumají i extrémnější odnože, jako je veganství. Je ale třeba říci, že jejich závěry jsou často protichůdné a že jsou často zkresleny světonázorem vědců, kteří je provádějí. Nicméně jedna z největších dosavadních metaanalýz, tedy souhrnných analýz několika na sobě nezávislých studií na tohle téma, byla publikovaná v únoru letošního roku. Naznačuje, že vegetariánská dieta by mohla snižovat riziko vzniku ischemické choroby srdeční a celé řady nádorových onemocnění. Veganská dieta zase vede ke snížení rizika vzniku některých typů rakoviny. Stejná studie ale ukázala, že vegetariáni či vegani mají určité nutriční deficity, to znamená, že jim některé důležité složky potravy chybí. Například u veganů se objevovaly nízké hladiny vitamínů D, B6, niacinu neboli vitamínu B3 a některých stopových prvků.

Dožívají se vegetariáni skutečně vyššího věku než konzumenti masa? 

Z některých studií sice vyplývá, že se vegetariáni dožívají vyššího věku, ale i to můžeme vysvětlovat různě. Například vegetariánství bývá často spojeno s celkově zdravějším životním stylem.

Tito lidé se třeba více pohybují, chodí do přírody anebo mají jiné návyky, spojené s větším zájmem o své zdraví. Často se dále jedná o geograficky izolované oblasti, kde mohou lidé kromě vegetariánství sdílet i společné genetické vlohy. Takže pak zle špatně odlišit, co je efekt genů a co vlastní výživy. Navíc dnes již věda ví, že očekávanou délku života prodlužuje celková kalorická restrikce – jinými slovy lidé, kteří se mírně omezují v jídle, se dožívají delšího věku. Koneckonců to známe již dlouho, jak ukazuje české přísloví „Jez do polosyta, pij do polopita, vyjdou ti naplno léta.“ Velmi vysokého věku se obézní lidé dožívají vzácně.

Poměrně častým argumentem proti vegetariánství je tvrzení, že údajně způsobuje ztenčení střevní stěny, je to pravda? 

To, že by vegetariánství či veganství nějakým způsobem poškozovalo střevo, není nijak dokázané. Naopak z jedné nedávné studie vyplývá, že vegetariáni nebo vegani trpí oproti lidem přijímajícím maso méně často střevním onemocněním zvaným divertikulóza. Jde o chorobu tlustého střeva, spojenou s tvorbou výchlipek střevní stěny, které se mohou zanítit či dokonce prasknout a svého nositele tak výrazně potrápit. Pravdou ale je, že vegetariáni a vegani budou mít určitě jiné složení střevní mikroflóry oproti lidem, kteří přijímají maso. To ale nemusí být otázkou jenom masa, může to souviset s jejich celými stravovacími vzorci.

TIP: Nová studie: Vegetariáni jsou pro ženy přitažlivější než masožrouti 

Vegetariáni vyhledávají úplně jiné položky stravy než konzumenti masa, což se promítne v jejich odlišné střevní mikroflóře. Takže ano, určité rozdíly mezi vegetariány a lidmi přijímajícími maso ve střevě najdeme, nemůžeme však říci, že s sebou nesou příznaky nějakých onemocnění. 

Je naopak možné říci, že vegetariánství nebo veganství lze nějaké nemoci léčit? 

Pokud vyloučíme maso a jsme schopni zajistit, že ve zbývající stravě budeme konzumovat dostatek tuků, cukrů, bílkovin a vitamínů, je vše v pořádku a může se stát, že u konkrétního onemocnění může jeho absence pomoci. Na druhou stranu jsem značně skeptická vůči nějakým dietním režimům, které mají různá onemocnění vyléčit  – u celé řady chorob účinky takových diet nejsou podložené a neexistují ani velké populační studie, které by nabídly dostatečné množství dat ke srovnání. Některé takové diety pak mohou pacienta výrazně poškodit.

Dokončení: Biftek vs. brokolice (2): Jakým způsobem lze maso ve stravě nahradit a jak je to s vegetariánstvím u dětí?