Barma: Všední den v zemi zlatých pagod

Asijskou Barmu přejmenoval tamní vojenský režim v roce 1989 na Myanmar. Země zůstávala dlouhá léta v izolaci od okolního světa, ale časy se mění. Dnes patří region plný buddhistických tradic a tisíců zlatých pagod k nejzajímavějším turistickým destinacím v Asii
11.08.2018 - Roman Šudoma

Papír proti slunci i dešti

Výroba slunečníků má v Barmě dlouhou tradici. Vyrábějí se ručně, včetně papíru zpracovaného z kůry morušovníku. Chrání přitom nejen před sluncem, ale i proti dešti: Máčejí se totiž ve speciálním oleji, který je impregnuje. Červené slunečníky jsou vyhrazeny mnichům.

Políčeno na turisty

Inthové žijící u jezera Inle používají neobvyklou techniku pádlování: Pádlo přidržují v podpaždí a jednou nohou jím pohybují, zatímco na druhé noze stojí na samém konci člunu. Obě ruce tak mají volné pro lov ryb. Rybáři dnes kladou na několik hodin do mělkých vod jezera své sítě, kdežto v minulosti používali proutěné kuželovité koše, které zůstaly už jen pouhou turistickou atrakcí. 

Trénink šampionů

Kohoutí zápasy představují celosvětově rozšířenou formu hazardu, ale ve východní a jihovýchodní Asii – zejména na Filipínách, v Indonésii, Thajsku, jižní Indii a Barmě – se těší zvláštní oblibě. V tomto případě však nejde o skutečný boj, nýbrž o trénink šampionů. V reálné aréně dostávají ptáci na pařáty ostré kovové bodce a zápasí na život a na smrt. 

Klášter jako životní jistota

Barmské kláštery žijí z darů obyvatel a dodnes jsou zároveň nejlepšími školami. Zajišťují žákům pravidelnou stravu, oblečení i střechu nad hlavou. Mimochodem, posledním mnišským jídlem dne je oběd, kterému předchází poměrně dlouhý rituál.

Jak se dělá betel

Asijská droga betel se vyrábí z čerstvého listu pepřovníku, který se potře hašeným vápnem a poté se do něj zabalí nezralý, na kousky nakrájený ořech arekové palmy (betelový oříšek). Žvýkání drogy způsobuje zrychlení srdečního tepu, nadměrné pocení a vysokou tvorbu slin, které se barví do červena. K hlavním požitkům patří dobrá nálada až euforie, zlepšené reflexy, zmírnění únavy a příjemný pocit tepla. Betel však vyvolává silnou závislost, navíc jeho uživatelům brzy černají a vypadávají zuby, nemluvě o karcinogenních účincích drogy.  

Zlaté barmské ručičky

Barmě se říká Zlatá země, a nikoliv bezdůvodně: Místní lidé totiž používali plátkové zlato už před pěti tisíci let a sami to uvidíte na každém kroku. Řemeslníci vyrábějí plátkové zlato staletími osvědčenou metodou – kousek kovu vážící zlomek gramu vloží do kožené formy mezi bambusové papírky, načež jej sedmikilovým kladivem rovnoměrně zpracovávají celých šest hodin. Úžasně tenké plátky si pak kupují věřící a lepí je na stěny chrámů či na sochy. Nejuctívanější podobizny Buddhy tak pokrývá i několikacentimetrová vrstva vzácného kovu. 

Řeka dobrá na všechno

Největší barmská řeka Iravádí měří 2 150 km. Důležitá dopravní tepna slouží mnoha obyvatelům jako zdroj vody. Lidé žijící v její blízkosti se v ní koupou, myjí v ní nádobí i perou prádlo



  • Zdroj fotografií
    archiv autora

Další články v sekci