Astronomové zmapovali největší planetky hlavního pásu Sluneční soustavy

„Pouze trojice velkých planetek hlavního pásu – Ceres, Vesta a Lutetia – byla dosud pozorována opravdu detailně, protože je navštívily kosmické sondy Dawn a Rosetta“ vysvětluje Pierre Vernazza z francouzské astrofyzikální laboratoře v Marseille (LAM), který vedl studii asteroidů. 

Malý počet detailně studovaných planetek měl za následek, že až dosud zůstávaly v podstatě neznámé jejich klíčové charakteristiky jako tvar nebo hustota. Mezi lety 2017 až 2019 Pierre Vernazza a jeho spolupracovníci začali tuto mezeru v našem poznání zacelovat, když zahájili rozsáhlou přehlídku velkých těles hlavního pásu asteroidů. 

42 odpovědí na „základní otázku života, vesmíru a vůbec“

Většina planetek v pozorovaném vzorku má průměr větší než 100 km. Konkrétněji se týmu podařilo zobrazit téměř všechny objekty hlavního pásu s průměrem větším než 200 km (20 z celkem 23 takto velkých těles). Dva největší asteroidy, které členové týmu zkoumali, byly Ceres a Vesta s průměry kolem 940 respektive 520 kilometrů, zatímco u těch nejmenších – Urania a Ausomia – se průměr pohybuje jen kolem 90 kilometrů.    

Rekonstrukcí tvaru pozorovaných planetek vědci zjistili, že je lze v zásadě rozdělit do dvou skupin. Jedny jsou téměř kulaté (sférické), jako třeba Hygiea a Ceres, zatímco jiné mají mnohem podivnější a často protáhlý tvar. Nepochybnou královnou druhé skupiny je Kleopatra připomínající „psí kostičku“. 

Obrázek zachycuje společně 42 planetek patřících k největším objektům hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. (foto: ESO, M. Kornmesser, Vernazza, CC BY-SA 4.0)

Kombinací známého tvaru a informací o hmotnosti objektů členové týmu ukázali, že v rámci této skupiny se velmi výrazně liší hustoty jednotlivých těles. U čtveřice asteroidů s nejnižší hustotou – do této skupiny patří například Lambera a Sylvia – se její hodnota pohybuje kolem 1,3 gramu na centimetr krychlový, což je srovnatelné například s uhlím. Naopak u planetek Psyche a Kalliope s nejvyššími hustotami 3,9 respektive 4,4 gramu na centimetr krychlový, se jedná o hodnoty vyšší, než má třeba diamant (3,5 gramu na centimetr krychlový).

TIP: Nová teorie: Jak vznikl hlavní pás planetek mezi Marsem a Jupiterem?    

Tyto výrazné rozdíly v hustotách jednotlivých asteroidů naznačují, že také jejich složení je významně odlišné, což astronomům přináší důležitou informaci o jejich původu. „Naše pozorování poskytla silné důkazy podporující myšlenku významné migrace těchto těles od doby jejich vzniku. Krátce řečeno, takto nápadné rozdíly ve složení mohou být vysvětleny jedině tak, že tyto objekty pocházejí z odlišných částí Sluneční soustavy,“ vysvětluje jeden ze spoluautorů studie Josef Hanuš z Univerzity Karlovy. Konkrétně výsledky podporují teorii, že planety s nejnižší hustotou vznikly ve vzdálených oblastech Sluneční Soustavy za drahou Neptunu a postupně migrovaly až na své dnešní pozice.